Pavel Černoch: Smetana Arias
Velmi oceňuji, že Pavel Černoch v dramaturgii svého prvního sólového CD nešel komerčně bezpečnou cestou hitů ze svých top rolí, jak bývá u sólistů obvyklé, ale zvolil árie a dueta z oper Bedřicha Smetany, ačkoli dosud v jeho repertoáru patřily role Jeníka v Prodané nevěstě a Vítka v Tajemství spíše k okrajovým.
I ve Smetanových operách Pavel Černoch uplatňuje svůj barevný, pevný a přitom tvárný spinto tenor a zároveň muzikalitu a umění vystihnout emoce a obsah interpretované hudby a textu. (…) Partnery naladěnými na stejnou strunu jsou na nahrávce pořízené v pražském Rudolfinu Česká filharmonie Česká filharmonie s dirigentem Tomášem Netopilem, sopranistka Mária Porubčinová jako Milada v emočně vzepjatém duetu Ó nevýslovné štěstí lásky, sopranistka Slávka Zámečníková jako Mařenka ve Věrném milování. Vyzdvihnout je třeba i podíl hudebního režiséra Jiřího Gemrota a mistra zvuku Jakuba Hadraby. Méně příznivě hodnotím podíl Jana Martiníka. Jeho nepříliš výrazný bas pro mě postrádá nejen potřebnou ďábelskost, byť jen v kratičkém výsměšném smíchu Raracha v Čertově stěně, ale především buffo energii dohazovače Kecala, který přitom dostává na nahrávce velký prostor, protože je zařazený duet Nuže milý chasníku, v němž Černochův Jeník Kecalovi vlastně jen přizvukuje.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Jack London: Tulák po hvězdách. Román o utrpení a svobodě bezmocného jedince odsouzeného na doživotí
-
Karel Poláček: Denní host, Nocturno. Dvě nestárnoucí humoristické povídky z noční Prahy 20. století
-
Jak obstojí Lízinka na škole pro popravčí? Poslechněte si mrazivě černý román Katyně Pavla Kohouta
-
Jak jsem se protloukal, Cesta do Carsonu, Podivný sen a další příběhy Marka Twaina
-
Raymond Chandler: Španělská krev. Detektivní případ rafinovaného využití vraždy pro politické účely
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.