Shemekia Copeland: Blame it on Eve
Dnešní Album týdne patří blues. „Blues je pořád skvělé, razantní i naléhavé, nádherná muzika. Zejména, pokud se jí chytí 6 nominacemi na Grammy ověnčená zpěvačka a autorka Shemekia Copeland, “ říká Otakar Svoboda v recenzi na album Blame it on Eve.
„Šestatřicetiletá rodačka z newyorského Harlemu, zpěvačka Shemekia Copeland už má zmíněnou řadu nominací na Grammy, bluesové ceny, pravidelně vyhrává v daném žánru anketu prestižního časopisu Down Beat. Podle kritiky je považována za nejlepší současnou bluesovou zpěvačku a je zcela i ze studiových nahrávek jasné, že nejen desky, ale hlavně koncerty musí být nádherný nářez. (…) Talent dostala od svého otce, známého a úspěšného texaského kytaristy a zpěváka Johna Copelanda. Sama se začala přizpěvování věnovat už v osmi a o deset let později podepsala kontrakt s nejprestižnějším labelem bluesového žánru, Alligator Records. A debut z roku ji rozjel k následujícím 11 deskám, které sbírají už zmíněné ceny. Tahle charakteristika není jen marné shromažďování superlativů ale prostý popis její kariéry, ve které je odhadem tak v půlce. Z mého pohledu představuje přece jen možná až příliš razantní větev žánru, ale ta zabírá přece jen nejvíc, více než pomalé a rozvážné věci,“ říká Otakar Svoboda.
Poslechněte si kompletní recenzi Otakara Svobody v novém Albu týdne!
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Anton Pavlovič Čechov: Višňový sad. Mistrovské drama s Tatianou Dykovou v hlavní roli
-
Paolo Sorrentino: Tony Pagoda a jeho přátelé. Poezie, vulgarita i něha v příbězích plných nostalgie
-
Michel Houellebecq: Podvolení. Francie blízké budoucnosti a příběh o hledání víry, lásky a hranic
-
Naše, Sladká, Klepy a další povídky Barbory Hrínové
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
