Parník francouzského modernismu. Vila Cavrois je vrcholným dílem mistra meziválečné francouzské elegance, architekta Roberta Malleta-Stevense
Modernismus měl ve Francii od počátku 20. let mnoho rozmanitých podob. Radikální avantgardní myšlenky architektů jako byli Le Corbusier doplňovali architekti a designéři, kteří se ve své tvorbě zcela nevzdali odkazu francouzského dekorativního umění. Mezi těmito se však pohybovali další tvůrci, kteří vytvářeli luxusní verzi avantgardního modernismu, šitého na míru především tehdejší bohaté intelektuální smetánce. K takovým architektům patřil i Robert Mallet-Stevens.
Narodil se v pařížském paláci Maison-Laffitte, který v 17. století navrhl mistr francouzského baroka Francois Mansart. Později vystudoval École Spéciale d‘Architecture. V rámci studia se zabýval problematikou vztahu odlišných uměleckých disciplín, tématu, které bylo v prostředí meziválečné avantgardy velmi aktuální. Od počátku dvacátých let se věnoval především návrhům rezidenčních staveb a luxusních vil pro movitou klientelu. Navrhoval ale také obchody, továrny, interiéry nebo filmové scénografie pro filmy režiséra Marcela L'Herbiera.
K jeho nejslavnějším pracím patří série působivých moderních vil. Zatímco v roce 1923 dokončil rozsáhlou vilu pro módního návrháře Paula Poireta v Mézy-sur-Seine, o pár let později navrhl legendární dům Noailles v jihofrancouzském Hyeres, a to pro umělecké patrony a přátelé pařížské avantgardy Charlese a Marie-Laure de Noailles. Třetí z jeho noblesních modernistických vil je vila Cavrois, kterou mezi lety 1929-1932 navrhl pro rodinu průmyslníka Paula Cavrois ve vesničce Croix na severu Francie.
Mallet-Stevens koncipoval stavbu jako moderní zámek, který umístil doprostřed klasické symetricky koncipované zahrady. Objekt byl postaven z cihel a jako jediný z projektů Roberta Malleta-Stevense nemá jednolitou omítku. Jeho proudnicové tvary a linie vytvářejí dynamickou gradaci hmot: jednotlivých křídel, teras a konečně centrální schodišťové věže. Vila Cavrois je parníkem mezi evropskými modernistickými domy. Exteriér domu je totiž silně inspirován nautickým stylem a mnoho detailů a dalších prvků odkazuje právě k designu tehdejších zaoceánských parníků.
Nejpůsobivější částí domu je ale interiér. Mallet-Stevens v něm vytvořil bohatou mozaiku materiálů, struktur, barev a modernistických dekorací. Veškerý nábytek byl navržen na míru a vila se tak stala produktem luxusního modernismu, který často kritizovali i samotní představitelé avantgardy, věřící v sociální poslání architektury. Interiéry překvapí svou velkorysostí a rozmanitostí. Každý pokoj byl navržen v odlišném stylu za použití odlišných materiálů a rozmanitých barevných kombinací. Hlavní velký sál je obložen žluto-oranžovým mranorem Sienna a nabízí originální zapuštěné sezení kolem krbu. Jídelna hned vedle je zase celá obložena zeleným mramorem ze Švédska. Prostorná kuchyně v několika místnostech, ve kterých architekt také navrhl řadu unikátních interiérových prvků, je celá černo-bílá. Naopak ve vedlejší malé jídelně pro děti nechal architekt rozehrát prostor nástěnným reliéfem, který vytvořila bratrské sochařská dvojice Jan a Joël Martelovi.
Za druhé světové války byla vila okupována německými vojsky, zatímco rodina průmyslníka Cavrois se přestěhovala do svého dalšího stavení v Normandii. Ve vile bylo tehdy ubytováno kolem 200 vojáků. Po menších úpravách na konci čtyřicátých let pak rodina Cavrois žila ve vile až do roku 1985, kdy zemřela Lucie Cavrois. Ještě před tím, než se v roce 1990 stala památkou, měla stavba namále a téměř byla zdemolována a její pozemek rozparcelován soukromou realitní firmou. V roce 2002 objekt koupilo ministerstvo kultury a v roce 2008 rozhodlo o její rekonstrukci. Ta byla dokončena v roce 2015 a vila byla otevřena široké veřejnosti jako muzeum.
Související
-
Vila Morassutti. Horské útočiště zapomenutého mistra italské organické architektury
Pod alpskými vrcholy ve vysokohorském středisku San Martino di Castrozza v italských Dolomitech se na svahu horské louky choulí vlastní chata architekta Bruna Morassuttiho.
-
Monument argentinské architektury. Národní knihovna v Buenos Aires je dílem Clorinda Testy
Monumentální betonový objekt Národní knihovny architekta Testy v centru Buenos Aires je jednou z nejikoničtějších staveb druhé poloviny minulého století v Jižní Americe.
-
Art Decový skvost Bruselu. Projděte se velkorysou privátní residencí vily Emain
Během 20. a 30. let minulého století se v Bruselu výrazně prosadil styl Art Deco, který se zhmotnil do stovek rezidenčních i veřejných staveb ve všech městských čtvrtích.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
