Horské útočiště zapomenutého mistra italské organické architektury. Vlastní horskou chatu architekta Bruna Morassuttiho najdeme v italských Dolomitech
Loni v létě jsem měl možnost se svým kamarádem, fotografem Tomášem Souškem, navštívit tento zapomenutý skvost italského horského modernismu. Na konci července se mi podařilo zkontaktovat dceru architekta Bruna Morasuttiho Valentinu, která nám nakonec nabídla přenocování v rodinném sídle, jež její tatínek postavil ve druhé polovině padesátých let minulého století.
V té době byl na vrcholu své kariéry, kterou v mnohém definuje jeho spolupráce s mnohem slavnějším Angelem Mangiarottim. Společně se oba architekti z Milána věnovali návrhům obytných staveb, továren, veřejných budov, ale i nábytkovému designu nebo designu doplňků. Kromě spolupráce s Mangiarottim, který se stal jednou z ikon italského designu, se Morassutti věnoval také vlastním projektům. K těm patří například vynikající Villa Von Saurma na pobřeží Amalfi nedaleko Neapole či právě jeho vlastní horská chata v San Matino di Castrozza, kde postavil hned několik budov, včetně bytového kondominia a horského dvojdomu.
Všechny zmíněné stavby představují příklady silného vlivu amerického architekta Franka Lloyda Wrighta a jeho koncepce organické architektury. Stejně jako Wright i Morassutti použil ve svých projektech přírodní materiály, především lokální dřevo a kámen, aby docílil harmonického vztahu architektury a okolní přírody. Sám Morassutti svůj velký vzor potkal osobně v roce 1949, kdy podnikl cestu do Wrightova studia Taliesin. V architektuře své chaty plně zužitkoval poznatky ze své americké cesty a vytvořil jakousi poctu svému vzoru.
Budova spočívá na masivní kamenné podezdívce, která vyrovnává okolní zvlněný terén. Za jejími zdmi se nachází garáže a technické zázemí domu. Jediné obytné patro jakoby levituje nad hrubým kamenným zdivem a do krajiny se otevírá horizontálními okny. Uvnitř vila nabízí velkorysý prostor s centrálním obývacím pokojem a jednotlivými pokoji řazenými kolem něj. Rozlehlému hlavnímu prostoru dominuje uprostřed zavěšený krb. Nízké vestavěné sezení zase odkazuje na vlivy tradičního japonského interiéru. Jeho rafinovanosti se podobá i použití vestavěných úložných prostor nebo delikátně zpracované textilní povrchy zdí.
Vila Morassutti je nejenom krásným příkladem evropské organické architektury, ale především osobním a historií rodiny Morassutti prodchnutým prostorem. Zajímá vás více? Valentina Morassutti nabízí jeho prostory i ke krátkodobým pronájmům.
Související
-
Monument argentinské architektury. Národní knihovna v Buenos Aires je dílem Clorinda Testy
Monumentální betonový objekt Národní knihovny architekta Testy v centru Buenos Aires je jednou z nejikoničtějších staveb druhé poloviny minulého století v Jižní Americe.
-
Poslední dílo amerického kouzelníka architektury Bruce Goffa. Adam Štěch představuje dům Al Struckus
Čaroděj americké organické architektury z Oklahomy postavil v Kalifornii jen několik málo projektů. Posledním je rezidence navržena pro leteckého inženýra Al Struckuse.
-
Otevřená architektura Robina Boyda. Walsh Street House velkoryse využívá malý ptostor
Lehké a transparentní rodinné domy architekta Robina Boyda patří k tomu nejlepšímu, co australská architektura vyprodukovala během druhé poloviny minulého století.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
