Pak již nebude ani Bohumil, ani Hrabal
Do svých dvaceti let neměl Bohumil Hrabal, jeden z největších českých spisovatelů 20.století, ani zdání, co je to literatura. Na střední škole téměř trvale propadal ze všech předmětů včetně češtiny. Až náhle v roce 1935 došlo k proměně a Hrabal začal psát pod vlivem četby Ungarettiho, Apollinaira Baudelaira i Nezvala své první impresionistické verše - o láskách, maloměstských zákoutích a toulkách krajinou.
Někdy počátkem roku 1947 si sám pro sebe Bohumil Hrabal sestavuje výbor ze své dosavadní "veršované tvorby" s důrazem na básně posledních let. Sbírce, která je jakýmsi bilancováním 34 letého autora,dává Hrabal název "Ztracená ulička", což může být vzhledem k době i obsahu sbírky název vskutku symbolický.
Souzvuk z ranné básnické tvorby Bohumila Hrabala připravil Tomáš Mazal.
Nejposlouchanější
-
Tajemství je život. Prožijte jeden den se spisovatelem Edwardem v rozhlasové hře Billyho Naughtona
-
Julien Green: Bratr František. Román o životě velikána středověkého mnišství
-
Martička, Tajemný nález profesora Zachariáše, Fanynka a další povídky Eduarda Basse
-
Vlaštovek modř teď bolí. Z básní a dopisů básníka, grafika a překladatele Bohuslava Reynka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
