Osudy Františka Hodonského. Rozhlasové vzpomínání malíře, grafika, sochaře, básníka a vysokoškolského pedagoga
Přehrát celý seriál (5 z 5 dílů)
1. díl: Osudy Františka Hodonského
2. díl: Osudy Františka Hodonského
3. díl: Osudy Františka Hodonského
4. díl: Osudy Františka Hodonského
5. díl: Osudy Františka Hodonského
Dětství strávené mezi Břeclaví a Moravským Pískem, toulky tajemnou krajinou lužních lesů, výpravy do světa výtvarného umění pod vedením svého otce, studia na pražské AVU, kam se později vrátil jako pedagog, zaměstnání v propagaci i na stavbách, restaurování, ateliér v pražské Podbabě, pořízení chalupy v Holostřevech – na to vše vzpomíná František Hodonský. V každém díle zazní jedna báseň Františka Hodonského.
Dozvíme se mimo jiné, proč dal na čas před malbou přednost dřevořezům, čím ho inspiruje hudba, do kterých krajin se neustále vrací, proč maluje prsty nebo také borovými šiškami.
František Hodonský se narodil v rodině malíře-krajináře a grafika Františka Hodonského st. Ten předurčil životní dráhu svého syna nejen svou profesí, ale také tím, že ho bral na výpravy do tajemných zákoutí lužních lesů. Fascinace nekonečnou škálou zeleně, kterou zde František Hodonský objevil, ho provází po celý život.
V letech 1959–1963 navštěvoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti, kde byl jeho hlavním pedagogem Vladimír Hroch. Od roku 1963 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru krajinářské a figurální malby u prof. Františka Jiroudka. Absolvoval také kursy grafických technik u prof. Ladislava Čepeláka.
Studia ukončil roku 1969 a nastoupil jako propagační výtvarník nejdříve do Výstavnictví Praha později do Ústředního kulturního domu železničářů. Dva roky pracoval jako tapetář v Pozemních stavbách Praha. Poslední dva roky před revolucí se živil jako restaurátor. Vedle těchto zaměstnání se věnoval volné tvorbě. Samostatně vystavuje od roku 1976 a je zastoupen v řadě českých galerií včetně Národní galerie.
Roku 1990 byl jmenován docentem a vedoucím ateliéru krajinářské a figurální malby na Akademii výtvarných umění v Praze, v letech 1991–1997 zde působil jako profesor malby. Později působil na Akadémii umenia v Banské Bystrici.
Související
-
Osudy Heleny Wernischové. Rozhlasové vzpomínání malířky, ilustrátorky a grafičky
H. Wernischová se narodila 1942 v Praze, vystudovala průmyslovou školu keramickou v Karlových Varech. Maturovala začátkem 60. let, kdy se provdala za básníka I. Wernische.
-
Osudy Borise Jirků. Rozhlasové vzpomínání malíře, sochaře, ilustrátora a pedagoga
Jeho rukopis je nezaměnitelný: barokně nezdrženlivá expresivnost, grotesknost na hranici deliria a za hranicí smyslu, třeskutá barevnost, víření perspektivy a času.
-
Ve Francii mu říkají Muša. Osudy českého malíře a grafika Miloslava Mouchy
Vyprávění českého malíře a grafika, který od konce 60. let žije ve Francii a patří mezi nejznámější představitele českého exilového umění.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
![ze_světa_lesních_samot.jpg ze_světa_lesních_samot.jpg](https://vltava.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/30211a0c09767f56cedafa33e6481497.jpg?itok=KWqo-X-T)
![](https://vltava.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/1cbf078c2113e4a20ba2b4185c2821e2.jpg?itok=FkhfJLo4)
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.