Ve Francii mu říkají Muša. Osudy českého malíře a grafika Miloslava Mouchy

Natáčení pořadu Osudy se ale odehrávalo na samotě Onen svět nedaleko Orlíku, kde Miloslav Moucha od začátku devadesátých let vždy část roku pobývá. Jeho přátelé tomuto místu říkají Mušovice, Francouzi totiž Mouchovo jména vyslovují „muša“.

Vedle osudových míst mají ve vyprávění své nezastupitelné místo také osudová setkání – ještě v severních Čechách se spisovatelem a esejistou Josefem Jedličkou, v Paříži pak s Jiřím Kolářem. Ateliéry měli od sebe jen několik stanic metrem. Často u Mouchy ve Francii pobýval a tvořil také malíř Václav Boštík.

Čtěte také

Kolářova Revue K slaví 40 let. Jak se proměňuje literatura na trase Praha – Paříž?

V roce 1974 byl Miloslav Moucha jmenován profesorem na Akademii krásných umění v Besançonu a postupem času stal ve Francii uznávaným výtvarníkem. Jeho dílo prošlo vývojem od symbolických počátků přes avantgardu, akce a instalace, malbu redukovanou na základní prvky, bohatě strukturované geometrické kompozice až ke klasické krajinomalbě se symbolickými podtexty.

Autorem hudby, která vzpomínky provází, je výtvarníkův syn Stephane (Štepán) Moucha, v současnosti renomovaný francouzský skladatel. Zaměřuje se zejména na filmovou hudbu. Je například spoluautorem hudby k oscarovému snímku Floriana Henckela von Donnersmarcka Životy těch druhých.