Osudy Davida Radoka. Rozhlasové vzpomínání operního režiséra
David Radok se ve vltavských Osudech vrací k dětství, rodičům i svým začátkům. Hovoří o práci operního režiséra, srovnává společnost švédskou a českou, hodnotí spolupráci s různými operními domy a nechává posluchače nahlédnout i do svého volného času, kdy se věnuje hře na kytaru, výtvarné práci a občas i scénografii.
David Radok se narodil 28. července 1954 do rodiny významného divadelního a filmového režiséra Alfréda Radoka, která po sovětské invazi v roce 1968 emigrovala do Švédska. Po řadě různých divadelních profesí se od roku 1980 věnuje operní a také činoherní režii. Počátkem 90. let se po letech vrátil do Prahy, kam poté natrvalo přesídlil.
Jeho inscenací Mozartova Dona Giovanniho bylo po kompletní rekonstrukci znovuotevřeno Stavovské divadlo. V Národním divadle poté Radok inscenoval například Šostakovičovu Lady Macbeth Mcenského újezdu nebo Bergova Vojcka. V roce 2008 režíroval první uvedení hry Václava Havla Odcházení v Divadle Archa.
V posledních letech se Radok pravidelně vrací do Národního divadla Brno, kde uvedl například světovou premiéru opery Marko Ivanoviće Monument, pro kterou napsal libreto, a dále Brittenova Petera Grimese, Straussovu Salome nebo Dvořákovu Rusalku.
Související
-
David Radok: Režírovat jsem začal i proto, abych dokázal sám sobě, že mám místo ve společnosti
„Nebyl jsem dobrý žák, škola mi nešla. Měl jsem proto ohromné štěstí, že jsem se uchytil v divadle,“ tvrdí David Radok, jeden z nejlepších operních režisérů současnosti.
-
Nejposlouchanější hry a četby na Vltavě
Nenechte si ujít exkluzivní hry a četby s prodlouženou dobou poslechu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
