Osudy Pavla Rychetského. Rozhlasové vzpomínání politika, právníka a předsedy Ústavního soudu ČR

Pavel Rychetský (*1943) vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kde později vyučoval. Čtyři roky byl členem KSČ, po srpnu 1968 musel z politických důvodů odejít z fakulty a pracoval jako podnikový právník. „Vstupoval jsem do KSČ v období, kdy se blížilo pražské jaro a já podlehl iluzi, že je možná obroda, že je možný socialismus s lidskou tváří. Z této iluze mě 21. srpen 1968 definitivně a navždy vyléčil,“ říká v Osudech Pavel Rychetský.

Mezi prvními podepsal Chartu 77 a v listopadu 1989 spoluzakládal Občanské fórum. V letech 1990 až 1992 byl místopředsedou federální vlády ČSFR, ve vládách premiérů Miloše Zemana a Vladimíra Špidly byl místopředsedou, za Špidly i ministrem spravedlnosti.

Od roku 1996 byl také senátorem na Strakonicku, horní komoru i řady ČSSD opustil Rychetský poté, co přišel na Ústavní soud. Když v roce 2013 získal Rychetský díky Miloši Zemanovi druhé funkční období v čele Ústavního soudu, naznačoval, že celých deset let nedokončí. Nakonec ale i kvůli dění v politice zůstal. Přes počáteční kritiku si Ústavní soud pod vedením Pavla Rychetského dokázal udržet pověst vysoce respektované instituce.

Vzájemný vztah mezi Pavlem Rychetským a Milošem Zemanem prošel velkou změnou. Zpočátku o sobě hovořili jako o přátelích, během druhého Zemanova prezidentského mandátu ale vztahy ochladly. Na bodu mrazu se pak ocitly poté, co Ústavní soud začátkem února 2021 zrušil některé části volebního zákona. Miloš Zeman následně oznámil, že Rychetskému kvůli tomu neudělí plánovaný Řád Tomáše Garrigua Masaryka. V posledních letech svého působení v čele Ústavního soudu se Pavel Rychetský také musel vypořádat s kritikou kvůli některým komentářům k politické situaci, jakkoli se k ní vyjadřoval jen výjimečně a většinou opatrně. Prezident Petr Pavel udělil Pavlu Rychetskému v roce 2023 Řád Bílého lva za zvláště vynikající zásluhy o stát.