Oranžová trpasličí čepička proti vodním dělům. Jedinečná výstava nezávislého polského umění 80. let 20. století
Výstava Necenzurováno reaguje na zákaz Solidarity a vyhlášení výjimečného stavu v roce 1981. Otevřena je v kutnohorské galerii GASK.
V prostorách galerie je představeno okolo sto třiceti děl (obrazy, sochy, instalace, plakáty, fotografie, filmy) šedesáti umělců, kteří v tomto období bojkotovali kulturní politiku prosazovanou komunistickými orgány.
Polští umělci bojovali proti brutálnímu režimu nejrůznějšími formami, nejen podobenstvími a historickými paralelami ve výtvarném umění a na divadle, satirickými plakáty a verši, květinovými kříži na veřejných prostranstvích, ale i originálními happeningy: „podpisem“ členů opoziční Oranžové alternativy byli trpaslíci namalovaní na zdech. Objevovali se většinou na místech, kde před tím tajná policie zamalovala opoziční hesla. Oranžoví trpaslíci se stali noční můrou tajných, protože: jak bojovat proti těmto neexistujícím? bytostem a nezesměšnit se? Existence oranžových trpaslíků je – bohužel – důležitá i v současném světě.
V pořadu, který o výstavě „Necenzurováno“ připravil Jiří Kamen, komentují vystavené artefakty její autor a kurátor Tadeusz Boruta a kurátor Richard Drury. Výstava je v GASKu otevřena do 17. 9. 2023.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Inger Johanne Strøm: Blizkabytost.com. Ironický pohled na problém lidské osamělosti
-
Šedivý pokoj, Čmoud nebo Návěstí. Povídky Stefana Grabińského, klasika polské fantastické literatury
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
