Opravit, nebo zbourat? Praha 10 řeší, co s chátrajícím KD Eden. „Lidi žijí jinak. Kulturní dům už není potřeba,“ říká jeho architektka

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kulturní dům Eden, únor 2020

Pro některé průměrná stavba období socialismu, pro jiné kvalitní architektura, která by si klidně zasloužila památkovou ochranu. Kulturní dům Eden v pražských Vršovicích z roku 1987 je už 15 let zavřený a postupně chátrá. Majitel, Praha 10, už poněkolikáté v historii řeší, co s ním bude. Jasno chce mít do konce léta.

Abychom mohli mluvit o možné budoucnosti chátrajícího objektu z konce 80. let, je potřeba zmínit jeho historii. O té se třeba v knize Beton, Břasy, Boletice, aneb Praha na vlně brutalismu zmiňují Klára Brůhová a Petr Vorlík. Původní plány rozvoje tohoto území byly megalomanské. Jak píšou autoři: „Uvažovalo se o výstavbě luxusního obchodního střediska a dalších prodejen v nízkých objektech atriového typu, navrhovány byly ale i výškové domy. V jisté fázi se dokonce uvažovalo o realizaci nového sídla vlády.“

Z plánů ovšem nakonec sešlo a architekti, manželé Hana a Dalibor Peškovi z pražského Krajského projektového ústavu dostali za úkol navrhnout kulturní dům. Oproti původní vizi velké budovy s kinem, velkým tanečním sálem a kongresovou halou tak byl v roce 1987 otevřen menší objekt s víceúčelovým sálem, kinem a několika menšími provozy. A jak to v něm vypadá dnes? 

„Co kde Praze 10 přebývalo, to se v posledních letech dávalo sem, takže to skutečně funguje spíš jako skladiště,“ popisuje místostarosta Prahy 10 Martin Sekal (ODS), který má KD Eden nově v gesci. Procházíme hlavní sál, bar, ve kterém později bývala nechvalně proslulá diskotéka, ale i další prostory, třeba restauraci, ve které jsou momentálně uskladněna nevyužitá lůžka místní LDNky, velkokapacitní kuchyně nebo suterén, ve kterém fungovalo kino.

Kvalitní vs. průměrná architektura

Architekt a pedagog FA ČVUT Petr Vorlík vyzdvihuje vysokou architektonickou úroveň stavby: „Asi nepatří k přelomovým a ikonickým stavbám 70. a 80. let, nicméně architektura 80. let je obecně méně nápadná, což ovšem neznamená, že si Kulturní dům Eden nezaslouží naši pozornost, i třeba jako kulturní památka. Je navíc v mimořádně autentickém stavu, máme jen málo veřejných budov ze 70. a 80. let, které jsou tak dobře dochované jako Eden,“ říká architekt.

Architektka Hana Pešková

Oproti tomu historik architekt Zdeněk Lukeš o Edenu pro iDnes.cz řekl: „Jsou to takové průměrné stavby z doby totality, rozhodně nejde o žádné památky.“ Architektka Hana Pešková, která dům navrhla se svým manželem Daliborem, říká, že s tím nelze než souhlasit. „Nepokládáme to za své životní dílo, ale z práce na tomto projektu jsme se radovali,“ říká architektka, která zažila slavnostní otevření kulturního domu, jeho poměrně krátké využívání, následné uzavření a teď má možnost sledovat i jeho postupné chátrání. Co na to říká? „Každý barák děláte s chutí, s láskou a se zájmem a najednou vidíte, že to všechno přišlo vniveč.“

Současný stav KD Eden je podle Prahy 10 neuspokojivý, ukázal to loňský statický posudek. „Navíc budova je poplatná době svého vzniku, a i kdyby se ji podařilo opravit, což by ovšem znamenalo zasáhnout i do horizontálních konstrukcí, bylo by těžké pro ni najít využití,“ tvrdí místostarosta Prahy 10 Martin Sekal (ODS).

Městská část aktuálně jedná o třech variantách řešení. „První je využití půdorysu a vstup soukromého investora, přičemž by si městská část zachovala aspoň částečně vlastnictví. Další ve hře je varianta, se kterou přišel magistrát, že by tu zřídil muzeum komunismu. A pak je i varianta, že by prostor zanikl a dotvořilo by se náměstí jako centrální náměstí v této části Prahy,“ dodává místostarosta a slibuje, že Praha 10 rozhodne do konce léta 2020.

Spustit audio
autoři: Alena Rokosová , tvod

Odebírat podcast

Související