Ondřej Vaculík: Rýnské povzbuzení

Radnice na náměstí v německém městě Gau-Algesheim
Radnice na náměstí v německém městě Gau-Algesheim

Mainz neboli Mohuč je správním městem německé spolkové země Porýní-Falc. Leží na západním břehu Rýna a proslula vynálezcem knihtisku Johannesem Gutenbergem.

Po něm se jmenuje i mohučská univerzita. Za války Mohuč, podobně jako většinu německých velkých měst, postihlo bombardování, jemuž naštěstí ušel pozdně románský chrám sv. Martina. Zajímavé také je, že Mohuč navázala partnerství s desítkou partnerských měst po celém světě, například i s Baku v Ázerbajdžánu.

Ondřej Vaculík: U lékaře

01078122.jpeg

Čekání u lékaře známe asi všichni.

Řekl bych, že pro navazování partnerství mají Němci zvláštní nadání, schopnost i vytrvalost. Nedaleko Mohuče leží také souměstí Gau-Algesheim, které má asi sedm tisíc obyvatel. A toto město si před časem našlo naše městečko a uzavřelo s námi partnerství.

Máme totiž zhruba rovněž sedm tisíc obyvatel, budeme partnery rovnocennými. Mysleli jsme si, že to bude takové spíše formální, vyměníme si několik zdvořilostních dopisů, jejich papaláši nás navštíví na radnici, vypijeme kafe, podívají se na zámek, my vypijeme kafe na jejich radnici, podíváme se na vinice, čímž úkol bude alespoň na rok splněn. Překleneme to svou ležérností. Nikoliv! To neznáte Němce.

Díky jejich zájmu o nás se rozvinula plodná spolupráce, kterou navázaly školy, hasiči, sportovci… V adventu u nich hráli na náměstí žáci naší základní umělecké školy, od nich naopak přijel do našeho katolického kostela zpívat jejich evangelický sbor. Němci si k nám přivezli autobusem kola a přejeli s námi Brdy, naši starší žáci se dokonce vypravili o prázdninách do Gau-Algesheim na kole, což je 500 kilometrů.

Ondřej Vaculík: Silniční válka

Dopravní nehoda (ilustrační snímek)

V roce 2018 zahynulo na našich silnicích více než 560 lidí – dozvěděli jsme se z televize. Počtem dopravních nehod s tragickými následky, tedy i s těžkými zraněními, patřil rok 2018 vůbec k nejhorším v tomto tisíciletí.

Nyní nás pozvali oslavit pětileté výročí naší vzájemnosti. Slavnostního večera se účastnil také vice prezident zemského sněmu Hans Josef Bracht. Mluvil o vstřícnosti a pospolitosti Evropské unie. Že její soudržnost záleží hlavně na nás dole, na lidech, kteří budou stát o vzájemnou spolupráci, o poznání a poznávání svých problémů, radostí, kultury. Budou mít společné zážitky a rozumět svým těžkostem. A tito lidé pak také budou volit představitele, jimž půjde o totéž. Pro něž Evropská unie bude příhodnou platformou pro evropský, tedy nadnárodní program společných zájmů.

Před pěti lety bych si možná myslel, že jsou to povinné politické fráze. Nikoliv. Němci o sobě a svých zájmech vůbec nemluví. Mluví o Evropě, kterou považují za náš společný domov, a o Evropské unii, jíž považují za příhodné politické prostředí pro společnou péči o Evropu.

Ondřej Vaculík: Technika překonává čas a prostor?

Vlak na trase mezi Babicemi a Bílovicemi nad Svitavou

Můžeme se nyní radovat, že člověk 21. století dobrovolně přesedá z aut znovu do vlaků; nikoli tak z ekologického přesvědčení, ale kvůli ucpaným dálnicím a silnicím, zvláště v okolí velkých měst.

Nevím, jak je to v Německu jinde. Porýní-Falc díky průmyslu i rýnskému vinařství patří mezi země bohatší. Možná je to tradicemi, ba i tím vínem, které mysl nekalí, ale rozjasňuje. My se tam setkáváme s větším přátelstvím, než kterého jsme tady schopni mezi sebou.

Hans Josef Bracht také poznamenal, že všichni zde v sále jsme už poválečnou generací. A že předejít nějaké podobné pohromě, kterou kdysi rozpoutali nacisté, je možné pouze respektem ke všem národům a lidem, kteří v Evropě žijí, a to včetně imigrantů.