Odpouštět by se mělo, ale nemělo by se zapomínat, říká Čestmír Huňát. Jazzová sekce si letos připomíná 50 let vzniku

16. listopad 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Čestmír Huňát, zakladatel sdružení Unijazz

Čestmír Huňát nedávno dostal Cenu ministerstva kultury za přínos k rozvoji nekomerční hudby a aktivity okolo sdružení Unijazz, jehož je spoluzakladatelem a předsedou, postupně předává mladším. S Ondřejem Cihlářem ve Vizitce mluvili například o tom, jak se boskovičtí obyvatelé na začátku 90. let obávali festivalu, který vznikl právě na podporu tamní židovské čtvrti. 

Písňové texty zkoušel skládat jen v pubertě a ani hra na hudební nástroje mu prý příliš nešla, a tak se na konci šedesátých let ponořil do muziky, která už existovala. Hledal, poslouchal, četl a v roce 1975, ve svých pětadvaceti, se přidal k Jazzové sekci při Svazu hudebníků. Huňát byl tehdy „bigbíťák“ a jazz jako takový ho prý nelákal. Nakonec se ale ukázalo, že Jazzová sekce se otevírá i dalším žánrům a že se díky ní lze dostat ke spoustě skvělé hudby.

Čtěte také

Čestmír Huňát ve Vizitce vzpomněl na dobu na konci roku 1986, kdy byl spolu s dalšími kolegy z Jazzové sekce obviněn z nedovoleného podnikání a odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody, a taky na komplikace, jež mezi lety 1987 až 1989 ovlivňovaly postupné zakládání Unijazzu. „Jazzová sekce byla soudním procesem paralyzovaná, ale chtěli jsme pokračovat v jejím duchu. Jak jsme se postupně dostávali ven z vězení, začali jsme pracovat na vzniku nové organizace,“ vzpomíná. Tehdy se prý řada věcí nedařila, a tak se začalo sázet na větší konspiraci. „Zdá se, že se nám tu konspiraci dařilo udržet, protože těsně před revolucí jsem měl nejvíc potíží s StB. Dostala mě do nepříjemné situace, řekla mi, že všude rozhlásí, že s ní spolupracuju. Proti tomu nebyla obrana, nemohl jsem chodit a vysvětlovat, že to tak není.“ Huňáta nakonec očistily až na začátku 90. let vydané Cibulkovy seznamy se soupisem spolupracovníků s StB. Právě donášení kolegů z Jazzové sekce – zejména dlouholetého předsedy Karla Srpa staršího – bylo tématem, o kterém Čestmír Huňát v rozhovoru mluvil jen s obtížemi. 

Nová čítárna snad na podzim 2022

„Ideově jsem se s ním rozešel už v roce 1987, tehdy říkal, že není vhodná doba na to, abychom v činnosti pokračovali, a už vůbec nebyl pro spojování se s členy mimo Prahu. Potvrdilo se, že oni to od režimu schytávali víc než my, na které svítily reflektory Hlasu Ameriky nebo Svobodné Evropy,“ konstatuje. Co se vyrovnání s minulostí týče, ne každý měl podle něj tu odvahu přiznat se a vysvětlit, proč se tehdy rozhodl, jak se rozhodl. „Ti, co mlží, většinou dělali dost nepěkných věcí. Odpouštět by se mělo, ale nemělo by se zapomínat,“ dodává.

Čtěte také

Čestmír Huňát mluvil ve Vizitce o hudebním nadšení svých dětí – Marka alias Mardoši z kapely Tata Bojs, který má obří sbírku cédéček z minulosti i současnosti a který svému tátovi muziku pravidelně dává k narozeninám, i Blanky, rozhlasové a televizní moderátorky. Popsal také, jak spolupracovníci Unijazzu přemýšlí o dramaturgii festivalů i koncertů v KC Kaštan, kde pravidelně dostávají prostor alternativní žánry. V současné době Unijazz pracuje na přestavbě prostor na pražské žižkovské adrese Husitská 22, kde by od příštího podzimu měla začít fungovat čítárna Unijazzu. Předchozích čtyřiadvacet let sídlila v centru Prahy v Jindřišské ulici a lidé si do téhle „zašívárny“ chodili nejen číst, ale taky poslouchat muziku, hrát šachy anebo sledovat filmové projekce.

Spustit audio

Související