Od literatury k fotografii. Pavel Baňka „píše“ už desítky let silné vizuální příběhy

17. prosinec 2021

„Fotografie je pro mě jako literatura: každá má svůj příběh. Když ho chce divák poznat blíž, splňuje svůj účel,“ říká fotograf s mezinárodní působností, zakladatel někdejšího Pražského domu fotografie a pedagog Pavel Baňka. Poslechněte si jeho Osudy. 

Připravil: Tomáš Pilát
Technická spolupráce: mistryně zvuku Ivana Možná
Premiéra: 13. 12. 2021

Pavel Baňka patří k těm, kteří šíří slávu české kultury daleko za našimi hranicemi. Jeho fotky jsou k vidění v muzeích a galeriích u nás i za oceánem, v knihách a časopisech, a své zkušenosti otiskl i do práce svých studentů. Je to trochu paradox: ač fotku nikdy nestudoval, stal se v tomto oboru i respektovaným pedagogem.

Po tátovi zdědil Baňka smysl pro dobrodružství. „Život má podivnou nit, kterou nikdo nemůže dopředu určit. Pro mě je naplněná tajemstvím,“ říká s tím, že právě tohle tajemství se neustále snaží odhalovat. Od malička byl obklopen jednak hospodářstvím, na kterém bylo neustále co dělat, jednak úžasnou přírodou. Svému dětství přikládá velký význam.

Čtěte také

Dávné zážitky si v sobě nese celý život a zřejmě můžou za to, že si později s manželkou, významnou sochařkou Jindrou Vikovou, pořídili statek v Benicích. Zdejší velká zahrada jim byla – a stále je – ateliérem i místem vzácných setkávání. Ještě za totality tu pořádali pověstné bleší trhy a taky divadelní představení. Na to nejslavnější, Úšklebky sexu, přijela kulturní smetánka tehdejšího Československa – od Rudolfa Hrušínského a manželů Jany a Viktora Preissových přes celou rodinu Jiřího Stivína a hvězdy Divadla Ypsilon až po Jiřího Šalamouna. Opakovaně sem jezdili třeba i Věra Chytilová, Zdenek Sirový a Pavel Juráček.

Černošské děvčátko s nalezeným ptáčetem, Saracuse, stát New York, residenční pobyt, 1987

S mnohými z nich se Baňka znal už od svých beatnických let. Původně chtěl psát a přes své literární pokusy se sblížil s Václavem Hrabětem a Vladimírou Čerepkovou. Když přijel do Prahy Allen Ginsberg, byl Baňka první, kdo s ním u nás mluvil. I přes svou tehdy ještě chatrnou angličtinu.

Fotograf Pavel Baňka

Fotit začal Pavel Baňka na jedenáctiletce. Koníček, na který balil holky, přerostl v průběhu let v celoživotní lásku a taky formu obživy. Své zkušenosti z ciziny pak v Československu přetavil v založení Domu fotografie, Ateliéru fotografie na UJEP v Ústí nad Labem a časopisu Fotograf.

Jak se seznámil se svou ženou Jindrou Vikovou? Kdy, kde a s kým nafotil své první akty? A jak bojoval proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968? O tom i dalším vypráví Pavel Baňka ve vltavských Osudech.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová