Norbert Schmidt: Belveder

7. červen 2023

Znám ho dobře už od dob studií. Ale když jsem během příprav nové výstavy po dlouhém čase pandemie a nekonečném uzavření hradu za prezidenta Zemana do něho znovu mohl vstoupit, jen tak se procházet arkádami, toulat se po okolních zahradách, vyjít nahoře na terasu a podívat se proti proudu Vltavy na jih, někam za horizont až tam, kde leží bájná Arcadie, zmocnilo se mě nadšení a radost z místa, architektury, světa, jako už dlouho ne.

Jih na severu. Itálie v Čechách. Arezzo v Praze. Belveder – Královský letohrádek na východním okraji Královské zahrady na Pražském hradě je fascinující stavba.

Belveder – Královský letohrádek na Pražském hradě

Italské slovo „belvedere“ označuje lokaci s krásnou vyhlídkou. Odtud se přeneslo i na budovy, které takové místo a jeho přednosti ještě zintenzivňují. Belveder zkrátka zvedá hlavu. Architektura je v tom pražském navíc maximálně propojena se svým okolím. Zrušení hranic mezi exteriérem a interiérem je jeho hlavním tématem.

Letohrádek poskytuje okouzlující pohledy na sousedící zahrady, parky i celou Prahu. Zahlédnete dokonce keltskou Závist – místo prvního kulturního transferu z antického Řecka na naše území. Tak trochu bokem, jako protipól Belvederu, skoro na dosah – jen kdyby nebylo divokého Jeleního příkopu – leží Pražský hrad. Ten se na východozápadním terénním ostrohu rozprostírá jako prastará, věky postupně nanesená mohutná drúza, nejvzácnější a nejrozsáhlejší zkamenělá kniha našich dějin. Výborně je tato vrstevnatost patrná právě z Belvederu.

Čtěte také

Královský letohrádek je naopak na první pohled gesamtkunstwerkem, dopilovaným klenotem severojižní orientace, sevřenou kapitolou jedné krátké epochy. Belveder přitom není žádným romantickým snem o Itálii. Belveder je Itálií samotnou. Nechal ho postavit Ferdinand I. Habsburský, který si vzal za ženu Annu Jagellonskou, sestru českého krále Ludvíka Jagellonského. Po jeho smrti v bitvě u Moháče roku 1526 získal Ferdinand český trůn. Stavbou letohrádku pověřil italského mistra Paola della Stellu, jenž ji vedl od roku 1538 až do své smrti v roce 1552.

Belveder doplňuje a rozšiřuje opevněný hrad – sídlo panovníka v té době nejmodernějším způsobem. Královský lusthaus neměl sloužit jen nevinným radovánkám a slavnostem. Jde o imperiální stavbu, která ve své architektuře a ikonografii demonstruje nově nabyté dědičné nároky Habsburků. Odlehčená otevřená stavba v sobě obsahuje tvrdé jádro.

Čtěte také

Série renesančních reliéfů – výjevů z řeckých a římských bájí, jež zdobí jeho fasády, tvoří jednu z nejrozsáhlejších obrazových encyklopedií antické mytologie severně od Alp, která alegoricky oslavuje habsburského stavebníka a jeho rod. Spatříte tu Herkula, Iásóna s Argonauty nebo trojského Aenea, ale také zobrazení Ferdinanda a Anny.

Samotné využití letohrádku se během následujících staletí několikrát měnilo. Například v době císaře Rudolfa II., Ferdinandova vnuka, využíval letohrádek astronom Tycho Brahe jako observatoř. Budově se tehdy říkalo také Matematický dům.

Ani letohrádek nakonec nezůstal ušetřen stavebních změn. Čeští vlastenci ho nechali uvnitř radikálně přebudovat – nicméně architektonicky výborně. Belveder tak v sobě skrývá i sen o českém národním obrození, stopy jeho různých protikladných vrstev, a dokonce samo ztroskotání některých z nich.

Čtěte také

Nový vstup od severu a navazující monumentální dvoupodlažní schodišťová hala od rakouského architekta Pietra Nobileho měly sloužit jako slavnostní entrée do jakési české Walhally. Stěny velkého společenského sálu v patře proto téměř kompletně zaplňuje série nástěnných maleb od Christiana Rubena a jeho žáků z poloviny 19. století. Zobrazují vybrané kapitoly z českých dějin. František Palacký navrhl motivy – František Josef je ale zcenzuroval. Záměr vytvořit svatostánek českého národa se nakonec ani nedotáhl do konce. Až o několik let později přece jen znovu ožil, avšak jinde – při stavbě Národního muzea.

Za Václava Havla do Belvederu razantně vtrhlo současné světové umění. Christian Boltanski sem například umístil své Temné hodiny – meditaci nad individuální a kolektivní pamětí, zánikem, smrtí a tím, co přetrvá.

Čtěte také

Italská renesanční stavba, imperiální ambice, odkazy na antiku, průzkumníci hvězd, sny dlouhého 19. století, umění, město, hrad, řeka a krajina – pražský Belveder je silné, dějinami, obrazy a otázkami nabité místo. Místo krásné vyhlídky. Právě dnes se společně s výstavou malíře Jiřího Štourače opět otevírá všem návštěvníkům.

autor: Norbert Schmidt
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.