Knihy se staly mými sourozenci a celoživotními přáteli, říká Svatava Antošová
Setkání s knihami napříč prostorem a časem. Ze své knihovny vybírá spisovatelka a novinářka Svatava Antošová.
„Budu mluvit o knihách, které utvářely mou představu o světě,“ říká spisovatelka Svatava Antošová, „a které mi umožnily nahlédnout za zrcadlo a odnést si poznání, že ne vše lze uchopit racionálně.“ V normalizačních 70. letech jí jako dvacetileté změnily náhled na život a umění verše Zbyňka Havlíčka nebo Allena Ginsberga.
Ne že by hrůzy oněch let tím byly rehabilitovány, ale byl nám předán vzkaz, že tvorbou a uměním je lze překonat.
Hodně se zajímala i o klasická díla realismu, romantismu, symbolismu či futurismu, například z ruské literatury přečetla celého Dostojevského. V 80. letech měla velký vliv na její psaní patafyzika Alfreda Jarryho a tehdy také získala díky Mirku Kováříkovi silný vztah k české poezii (Václav Hrabě, Ivan Blatný, Ivan Diviš nebo Jan Zahradníček).
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Ladislav Grosman: Obchod na korze. Plesl a Procházková v příběhu o dobrých úmyslech ve službách zla
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Zdeněk Svěrák: Posel hydrometeorologického ústavu. Komedie o jednom mystifikátorovi v důchodu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
