Konec srpna v hotelu Ozon a Karty. Dvě povídky Pavla Juráčka

Narodil se v Příbrami v roce 1935. Byl jednou z formujících osobností československé filmové nové vlny 60. let. Od roku 1962 působil jako dramaturg Filmového studia Barrandov. Podílel se na scénářích několika legendárních filmů, např. Ikarie XB1 Jindřicha Poláka nebo Bláznova kronika Karla Zemana. Byl autorem scénáře ke slavnému Kinoautomatu, uváděnému s velkým ohlasem na Expu 67 v Montrealu. Některé své scénáře sám realizoval jako režisér, např. Případ pro začínajícího kata.

V důsledku svého nekompromisně odmítavého postoje k okupaci roku 1968 byl donucen z Barrandova odejít a byla mu znemožněna jakákoliv umělecká činnost. Po podpisu Charty 77 byl StB donucen k emigraci a do roku 1983 žil v Západním Německu, kde však také nenašel uplatnění a vrátil se zpět do Československa. Jeho přátelé a blízcí opakovaně zmiňovali jak jeho výrazný literární a filmařský talent, tak jeho nesmlouvavé postoje i sklony k sebezničujícímu bohémství. Dlouhá léta bez možnosti umělecké seberealizace se nakonec podepsala na jeho zdraví. Zemřel v Praze v květnu 1989.

Konec srpna v hotelu Ozon

Tuto povídku napsal Pavel Juráček v roce 1965 jako textovou předlohu k stejnojmennému filmu režiséra Jana Schmidta, natočenému o rok později. Jedná se o postapokalyptickou vizi světa po jaderné katastrofě, téma v polovině 60. let velmi rezonující v důsledku zrychlujících se závodů ve zbrojení. Zničenou a téměř vylidněnou krajinou putuje skupina žen ve snaze najít muže a dát tak vzniknout novému životu. Ale dlouhá léta marného putování v bezútěšných kulisách postupně ubíjejí cokoliv lidského a v přežívajících bytostech začínají převládat primitivní instinkty a pudy.

Karty

Karetní večírek je v plném proudu. V banku je balík peněz a na gauči se vlní hezká holka. Mít v ruce samá esa ale k výhře vždycky nestačí... Raná Juráčkova povídka z roku 1954. Poprvé knižně vyšla teprve v roce 2014, v prvním svazku Juráčkova díla nazvaného Prostřednictvím kočky.