Hry a zápasy s jazykem jsou radost, říká Blanka Stárková
Ze své knihovny vybírá překladatelka a rozhlasová kulturní publicistka Blanka Stárková. Setkání s knihami napříč prostorem a časem. Natočeno v roce 2024.
„Obdivuju ty, kteří je ve svém díle svádějí se zdarem a invencí, ať básníky, prozaiky nebo překladatele,“ říká Blanka Stárková. „Ve svých učednických letech jsem z nedostatku dobrodružné literatury četla Jiráska, jeho husitské romány. Bezvadně jsem se z něho naučila přechodníky, poznala spoustu dosud neznámých slov, složitější větu i poněkud nadnesený sloh. Jirásek se pro mě bez problémů snášel s Homérem.
O něco později jsem milovala sentimentální románky s doslovnými ilustracemi nacházené na chalupě. Milovala jsem tuto salátovou literaturu nikoliv s čistými úmysly, nýbrž jako zdroj náramného veselí ze zcela vyspekulovaných příběhů a nemožně vyumělkovaného jazyka. I tyhle nesourodé četby představovaly průpravu ve věci jazyka a stylu. Člověk si uvědomí, jak se i s těmito prostředky dá v textu pracovat. Jak se například jazykovým stylem nepřiměřeným k předmětu vyprávěného dá uvést do chodu humor.“
Během dvou uplynulých měsíců Zakázaného léta na Vltavě jsme dali slovo řadě osobností, které se ve svém životě a v práci museli vypořádat s různými omezeními. Knižní pól od roku 2017 až do konce roku 2024 redakčně připravovala Blanka Stárková. Poslechněte si její literární vyznání.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
