Rádio před kamerou. Hrůzy i radosti naší země prožívané skrze rozhlas ve filmových hitech
Hned od svého vzniku, u nás od začátku pravidelného vysílání v roce 1923, se stal rozhlas i filmovým hercem. Rozhlasáci a jejich práce bývali – a jsou dodnes – protagonisty mnoha snímků, rádio navíc poskytuje kameře působivé a atraktivní kulisy. Zájem filmařů byl a je oprávněný: vždyť osudové i ty méně osudové, ale důležité okamžiky našich národů a republiky jsme prožívali především u rozhlasu. Tudíž se rozhlas logicky ocital i na stříbrném plátně.
Každý režim pojímal roli rozhlasu jinak, pro všechny to ale byl nejdůležitější sdělovací prostředek. Jeho filmové role tak většinou nebyly epizodní, mnohdy na nich celé filmy stály. V jakých podobách se objevoval ve filmových dílech první Československé republiky, za Protektorátu, v období komunistické totality a po Listopadu 1989? To představuje třídílný cyklus Tomáše Piláta a Josefa Vomáčky Rádio před kamerou.
Autoři vybrali několik stěžejních projektů různých žánrů – od dramat přes komedie až po detektivky. Zmíněná šíře potvrzuje, jak plastickým, mnohotvárným, a bez debaty univerzálním hercem rádio bylo a je.
Úvodní část seriálu se vrací do doby první republiky a Protektorátu, a zmiňuje snímky Muži v offsidu, Štěstí pro dva, Minulost Jany Kosinové, Madla zpívá Evropě a animovanou reklamu s Hurvínkem. Druhý díl se věnuje době komunistické totality a zazní ukázky z filmů Jak se zbavit Helenky, Žert, Vyšší princip a Zbraně pro Prahu. Čas po Listopadu 1989 přinesl mimo jiné snímky Protektor, Promlčeno a Muž, který stál v cestě. Na rok 2024 se pak chystají Vlny, ve kterých v centru dění stojí jedna celá rozhlasová redakce.
Filmů s rozhlasem bylo pochopitelně natočeno mnohem víc, berte tak seriál Rádio před kamerou jako skromnou připomínku a ochutnávku jeho průniků do světa kinematografie.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Herbert George Wells: Válka světů. Průběh brutální invaze Marťanů na Zemi na konci 19. století
-
John Wyndham: Den trifidů. Co se stane, když většina lidí přijde o zrak? Čte Norbert Lichý
-
Konstantin Biebl: Cesta na Jávu. Exotické zážitky českého básníka z cesty do jihovýchodní Asie
-
Kdy pravda podobá se prstu na ústech. Jan Skácel jako básník v překladech děl od Sofokla po Lorcu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
