Tajemné příběhy Bílých Karpat. Magická pouť hraničním pohořím
Bílé Karpaty jsou hraničním pohořím oddělujícím Česko od Slovenska. Zároveň se však jedná o botanicky mimořádně rozmanitou krajinu, a to jakoby navzdory skutečnosti, že oblast je po staletí trpělivě kultivována tamějšími obyvateli. Ale snad právě díky tomu v Bílých Karpatech vzniklo nevšedně pevné sepjetí člověka s přírodou, které dalo vzniknout mnoha příběhům. Po jejich stopách se vydáme se spisovatelem a publicistou Jiřím Jilíkem. Premiéru poslouchejte on-line.
Pomyslnou bránou do podhůří Bílých Karpat je památník bitvy na Luckém poli na kraji obce Dolní Němčí, a právě tam naše pouť začíná. Dostaneme se k památkám a místům, které jsou často obestřeny tajemstvím, pověstmi a tradiční lidovou slovesností, ověřitelná fakta tu prakticky neexistují nebo jsou jen těžko dohledatelná. Možná právě proto je krajina Bílých Karpat tak lákavá, záleží jen na poutníkovi, do jaké míry podlehne silnému geniu loci.
Cesta nás dále povede na Hluckou tvrz spjatou s postavou hejtmana Šarovce, poté se vydáme do Nivnice – pravděpodobného rodiště „učitele národů“ Jana Amose Komenského. Pak se přesuneme do Moravských Kopanic, kde budeme hledat stopy tzv. „múdrých žen“, známých zejména jako žítkovské bohyně. Pouť zakončíme na slovenské straně Bílých Karpat, kam Alois Jirásek zasadil příběh svého románu Bratrstvo.
Bílé Karpaty jsou krajinou definovanou tradicemi, ryzí podobou folklóru a lidové slovesnosti. Snad nejlépe je popsal náš průvodce spisovatel a publicista Jiří Jilík, který pohoří označil jako „kraj poezie“ – poezie v písni, vyprávění, ale i lidové magii.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Povídky Anny Bolavé, Stanislava Berana, Jana Štiftera a dalších autorů z jihu Čech
-
Friedrich Dürrenmatt: Listopadový podvečer. O setkání slavného spisovatele a vnímavého čtenáře
-
Miguel de Cervantes y Saavedra: Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha. Střet ideálu s realitou
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
