Hvězdné okamžiky Pražského jara. Z rozhlasové fonotéky vybíráme nikdy nevydané nahrávky
Jste pravidelnými návštěvníky největšího českého hudebního festivalu? Paralelně s jeho aktuálním ročníkem vám Česká rozhlas Vltava exkluzivně představuje světové i domácí umělce, kteří se v Praze představili v minulých dekádách.
Vypravte se s námi na festivalová pódia Pražského jara a poslouchejte vzácné nahrávky, pořízené mikrofony Československého rozhlasu a s největší péčí skladované v naší fonotéce. Jsou naším rodinným stříbrem, nikdy nebyly vydány na komerčních zvukových nosičích a vy máte díky nim unikátní šanci ocitnout se s festivalovým publikem znovu v některé z pražských koncertních síní, uslyšet prvořadé pěvce, instrumentalisty i ansámbly, a díky našim snímkům si také zpřítomnit vlastní vzpomínky, pokud jste třeba na daném koncertu osobně byli.
Výběr toho nejlepšího z monofonních i stereofonních magnetofonových pásů zasahuje až do roku 1951, kdy na festivalu vystoupil francouzský violoncellista André Navara, a odkud po časové přímce doputujeme až do konce osmdesátých let. Našimi společníky budou Claudio Arrau, Ruggiero Ricci, Serge Baudo, Malcolm Sargent, Gérard Souzay, Garrick Ohlsson, Igor Oistrach, Jean Martinon, Jessye Norman, Magdaléna Hajóssyová, Libuše Márová, Josef Suk, Václav Neumann, Drážďanský Kreuzchor, Otmar Suitner, Radu Lupu a další. Ve festivalovém rádiu přinášíme výběr Poledních koncertů z uplynulých let a od 16. května do něj budou postupně přibývat letošní premiéry.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Dobrá zpráva, Ocucanej konec, Seniorský balet a další povídky Marka Epsteina
-
Nebeský fotbal a Zastaveníčko. Dvě povídky G. B. Shawa
-
Lev Nikolajevič Tolstoj: Vojna a mír. Epochální dílo a společenská kritika z napoleonských válek
-
Ludvík Vaculík: Stará postel. Fascinující intimní próza připomíná 100 let od narození autora
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
