Má to klasická hudba spočítané? Lukáš Hurník nabízí numerologicko-matematický pohled na hudební umění
Hudba má svým způsobem k matematice blízko: harmonie, rytmus, barvy – to všechno je vědecky vzato hra s tónovými frekvencemi, alikvótami, periodami, interferencemi.
Ale na naše prožitky hudba působí i bez znalosti těchto pojmů. Vědci už vícekrát analyzovali Bachovu hudbu a hledali v ní matematické zákonitosti. Narazili na pozoruhodné věci, ale proč na nás jeho díla působí tak nadpozemsky dokonale, to exaktně nevysvětlili. Hudba a matematika spíš vycházejí z jednoho společného základu vesmírného řádu, který určuje i naše vnímání a prožitky.
Čísla se ale dotýkají hudby v mnoha dalších oblastech: skladby některých autorů jsou organizovány v různých katalozích, seznamech, jsou řazeny podle opusových čísel. Hudba v rukou profesionálů bývá honorována – jaká čísla se objevují a objevovala na výplatních páskách slavných hudebníků? A jaké množství interpretů a posluchačů hudba potřebuje, aby se dále rozvíjela? Staří mistři psali a prováděli svou geniální hudbu třeba jen pro svého šlechtice, jeho choť a jejich šlechtěného psíka. Dneska už by to nestačilo?
Nejposlouchanější
-
Václav Kahuda: Proudy. Ponořte se do spodních vod života a jeho literatury v Četbě s hvězdičkou
-
Karel Čapek: Věc Makropulos. Mistrovské drama o touze po nesmrtelnosti ve skvělém obsazení
-
Roman Ráž: Pozvání spravedlivých. Když se hra na spravedlnost zvrtne
-
Esther Bol: Máma. Monodrama o mateřství, smrti a hledání vlastního místa na světě
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka