Ctil antické umění a přitom navrhoval moderní nadčasové stavby. Takový byl architekt Jan Kotěra

28 fotografií

„Jedna z nich připomíná Hradec Králové v době věnných měst českých královen ve 14. století a druhá představuje město v době josefínské pevnosti a založení biskupství v pozdější době,“ doplňuje historička umění Markéta Pražáková.

Muzeum východních Čech v Hradci Králové, architekt Jan Kotěra|foto:Jana Házová, Český rozhlas

Podle ní chtěl Kotěra vytvořit doslova chrám umění a múzy. Navrhnul nejen venkovní podobu stavby, ale i její vnitřek. A protože šlo o tak rozsáhlý projekt, přizval ke spolupráci další umělce významných jmen. Unikátní vitrážová okna jsou například dílem malíře Františka Kysely, mozaiky ve druhém patře vytvořil Jan Preisler, zmíněné sochy v průčelí budovy zpracoval sochař Vojtěch Sucharda a kovové detaily vytvořil nejvýznamnější český výrobce kovových uměleckých předmětů a svítidel první poloviny 20. století Franta Anýž.

Kotěra se svými uměleckými přáteli obklopoval rád a oslovil je i při realizaci dalších svých staveb v Hradci Králové.
Historik Jan Jakl

„Zajímavostí je, že když tady Jan Kotěra tyto budovy navrhoval, nebylo tady kolem skoro nic. I proto jsou na tak malém prostoru. Stavělo se totiž na místě bývalé josefínské pevnosti, stavební parcely se proto uvolňovaly postupně.“ Jan Jakl při vyprávění ukazuje na Okresní dům, přístavbu neorokokového hotelu. Ten na počátku 20. století patřil k nejkvalitnějším podnikům v Hradci Králové.

Čtěte také

Žijí v domech, které před více než 100 lety navrhl Jan Kotěra. Jak se jim bydlí a jak náročná je péče o dílo významného architekta?

„Když se na ten Okresní dům podíváte, tak je to zároveň symetrická i nesymetrická budova. Průčelí je totiž rozděleno na dvě části. Ta s těmi výkladními skříněmi je kompaktnější a druhá je tvořena průjezdem s proskleným arkýřem,“ bere si slovo opět Markéta Pražáková. A zároveň dodává, že v současné době je objekt v soukromém vlastnictví a kromě samotného hotelu je prázdný. 

Kiosky na předmostí

Jan Jakl ale jedním dechem zve do další významné Kotěrovy stavby. I ta není bohužel veřejnosti přístupná a tak si o ní můžeme jen vyprávět. Jde o Palmovou zahradu, která se nachází jen kousek od nás.

Čtyři pavilonky na předmostí v Hradci Králové, architekt Jan Kotěra|foto:Jana Házová, Český rozhlas

Budova dnes slouží jako herna a tak se přesuneme k dalšímu prvku Kotěrova umění, které dodnes zdobí část města. Ne vždycky to tak ale bylo. Takzvané kiosky na předmostí totiž hledaly jen těžko to správné využití. Jan Kotěra vyšel vstříc požadavkům starosty Františka Ulricha na vytvoření čtyř malých staveb, které měly symbolicky oddělit staré město od toho nového.

Čtěte také

Náhrobky jako denní chléb mladého architekta. Desítky děl Jana Kotěry můžeme obdivovat i na hřbitovech

„Tehdy ale nebyly veřejností přijaty s nadšením. Velká část obyvatel protestovala, že jde o vyhozené peníze. Dobové články nehovořily o Kotěrovi ani Ulrichovi v souvislosti s těmito objekty moc dobře. Ale trošku se to i naplnilo, protože Kotěra sice navrhl čtyři pavilonky, ale jejich náplň vyla velmi složitá. Když si vezmeme, že sloužily od veřejných záchodků, prodejen potravin, ponožek nebo zmrzliny třeba po umístění trafostanice, tak to opravdu vypadalo, že si nevědí rady s tím, jak s nimi naložit,“ vysvětluje Jakl. 

Stavby Jana Kotěry ale patří mezi skvosty nejen Hradce Králové, ale celé České republiky. Podepsal se pod mnoho unikátních staveb, zároveň je ale významně zapsaný i ve funerálním umění. Navrhnul velké množství náhrobků, které jsou umístěné například na pražském Vinohradském nebo židovském hřbitově, najdete je ale i mimo hlavní město.