Josef Pánek: Láska v době globálních klimatických změn. Milostný příběh českého vědce a indické dívky
Přímočarý, otevřený a upřímný je Josef Pánek ve své novele Láska v době globálních klimatických změn. S jeho vypravěčem pozorujeme udivenýma očima svět Bengalúru v Indii, kde se ocitá na vědecké konferenci, ale také divočinu Česka 90. let, těžkopádnost místního akademického prostředí, tak trochu upatlanou touhu objevovat svět a snahu zorientovat se ve vztazích. Četbu s hvězdičkou poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání. Pořad není vhodný pro děti a mladistvé.
Pánkův vypravěčský styl je svěží, rytmický, nekašírovaný. Neformální proud řeči proměňuje čtenáře/posluchače na zaujatého partnera v dialogu. Na české scéně působí vyzrálý a svébytný autor a jeho kniha byla zjevením. Mimořádnou svobodu projevu dává Josefu Pánkovi (1966) i to, že není profesionálním spisovatelem, ale (nadšeným) exaktním vědcem. Pracuje v Akademii věd České republiky v oboru výpočetní molekulární genetika. Žil v Norsku a v Austrálii. Jeho první vydanou knihou byla sbírka povídek Kopáč opálů (Triton 2013).
Sugestivní styl i současná témata
Láska v době globálních klimatických změn (Argo 2017) získala v kategorii próza ocenění Magnesia Litera 2018. Porotci literární ceny vyzdvihli, že kniha „je naprosto nezávislá na jakémkoliv současném literárním trendu. Na 160 stranách se sice dotkne většiny aktuálních témat, jako jsou xenofobie, rasismus a další globální jevy, ale dělá to s noblesou, humorem i s jistým dacanstvím blízkým Hrabalovi, Haškovi či Demlovi.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Jane Austenová: Rozum a cit. Příběh o osudových láskách, nadějích i milostných zklamáních
-
Raymond Chandler: Španělská krev. Detektivní případ rafinovaného využití vraždy pro politické účely
-
Karel Čapek: Hovory s T. G. M. Vzpomínky, úvahy a myšlenky prvního československého prezidenta
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
