Modernistka. Jak Virginia Woolfová a skupina Bloomsbury změnili nejen chápání literatury, ale i vnímání skutečnosti
V záhlaví dopisu je uvedeno jenom: Úterý. Bylo to před osmdesáti lety a bylo to úterý 28. března 1941. Britská spisovatelka Virginia Woolfová se v něm loučí se svým mužem, než naplní kapsy svého kožichu kameny a vstoupí do řeky Ouse. Do dějin literatury vstoupila už předtím.
Všechny epizody
Kdo ovlivnil tvorbu Virginie Woolfové, v čem tkví její význam a čím její knihy stále obohacují svého čtenáře? Nakolik byli členové skupiny Bloomsbury spjatí s viktoriánskou dobou a jak se vůči ní vymezovali? Jak převést do literatury výtvarný přístup impresionistů? Proč je pro Woolfovou zásadní „hlemýžď“ a jak pomáhal definovat její tvůrčí metodu? Čím to, že měla Virginia Woolfová tak ráda velké ruské realisty jako Tolstý nebo Čechov? A jaký paradox v sobě nese autorčina subjektivní tvůrčí metoda?
Čtěte také
O tom všem si u příležitosti 80. výročí od chvíle, kdy Virginia Woolfová napsala zmíněný dopis a vzala si život, povídala Šárka Jančíková s naším předním anglistou Martinem Hilským.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Jean Paul: Doktor Škrtikočka jede do lázní. Rozmanité příběhy jednoho podivína a cynika
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Džuniči Saga: Zpověď šéfa jakuzy. Syrový pohled do srdce japonského podsvětí a fungování tamní mafie
-
Clare Dwyer Hogg: Sbohem. Svatopluk Skopal v příběhu o zradě, přiznání a (ne)možnosti vykoupení
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
