Modernistka. Jak Virginia Woolfová a skupina Bloomsbury změnili nejen chápání literatury, ale i vnímání skutečnosti
Virgina Woolfová: Skrytý život trivialit a prchavých zážitků
Jak převést do literatury to, co dělají impresionisté se světlem? Proč je pro Woolfovou zásadní „hlemýžď“ a jak pomáhal definovat její tvůrčí metodu? A v čem změnili modernisté nejen chápání literatury, ale i chápání skutečnosti?
Literární krédo Virginie Woolfové zní: Žádné zápletky, žádná komedie, žádná tragédie ‒ jde o ty miliardy impresí, triviálních, ale také fantastických, prchavých zážitků. „V tvůrčí laboratoři Virginie Woofové najdeme zejména obyčejné předměty. Právě každodenní banalita totiž patří do estetiky, která usiluje o zachycení pomíjivých okamžiků bytí, to ZDE a NYNÍ. Do skutečnosti nebo reality ale zahrnovala i vnitřní svět člověka, jeho duši a její složitost, vnějškovost popisného realismu odmítala,“ říká anglista Martin Hilský.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
