Písňobraní Jiřího Plocka IV.
Čtvrtá série pořadů brněnského publicisty a muzikanta se zabývá různými hudebně-kulturními fenomény. Některé se vztahují k domácímu prostředí (tramping), jiné jej naopak přesahují (hudební kultura karpatského oblouku) či nabyly ve světovém kontextu univerzality (fenomén blues).
Fenomén trampingu
Vzešel ze skautingu a z potřeby méně majetných vrstev městského obyvatelstva najít protiváhu proti každodennímu břemeni práce a starostí. Najít v rozvíjející se průmyslové civilizaci základní lidské instinkty a duchovní čistotu odvozenou z přírody a idealizovaného života indiánských kmenů.
Čtěte takéPísňobraní Jiřího Plocka II.
Tramping je starý jako náš moderní samostatný stát a zanechal nepřehlédnutelné kulturní dědictví, jehož důležitou součástí jsou i písně.
Fenomén blues aneb smutek světa
Z existenciálně nejubožejší situace, tedy z postavení otroka, a ze spontánní muzikality čerpá hudební žánr, který se z jihu USA rozšířil do celého světa a stal se univerzálním jazykem pro vyjadřování životního smutku. Pro vyjadřování pocitu ztráty milované bytosti, pro kompenzaci vlastních depresívních stavů.
Fenomén karpatský oblouk
Řetězec pohoří táhnoucí se od východní Moravy po centrální Rumunsko je pomyslnou sponou, která spojuje kulturu několika států, a to přesto, že národy je obývající jsou rozdílného původu a řeči. Co mají společného Rumuni v Rumunsku, Rusíni na Zakarpatské Ukrajině a moravští Slováci na moravsko-slovenském pomezí? Kulturní prvky odvozené od valašské kolonizace. V pořadu po nich budeme pátrat.
Píseň bojující a protestující
Symbol sociálně motivovaného protestu, skrývající se pod synonymem dělnické písně. V Německu hrál fenomén dělnického sborového zpěvu závažnou roli při emancipačním procesu v epoše průmyslové revoluce a rozmachu kapitalismu. Jeho dědictví je natolik výrazné, že bylo důvodem, aby německý dělnický zpěv byl v roce 2014 zařazen do seznamu nemateriálního kulturního dědictví UNESCO.
Klepání na nebeskou bránu aneb píseň, víra a náboženství v lidové a současné populární kultuře
Postihujeme vztah k něčemu, co nás přesahuje, co v nás budí pokoru a současně nás motivuje ke snaze o nalezení smysluplné životní cesty v celku světa, to je fenomén, který ovlivňoval jak tvůrce lidových písní v minulosti, tak písničkáře současné.
Mezi těmi, kteří byli ovlivněni vírou a náboženstvím, jsou například Elvis Presley, Bob Dylan a Bob Marley.
Nejposlouchanější
-
Karel Tůma: Jak se chytají ženy, Komedie s vánočním stromkem. Dvě humoristické vánoční povídky
-
Karel Čapek: Hovory s T. G. M. Vzpomínky, úvahy a myšlenky prvního československého prezidenta
-
Osudy Taťjany Medvecké. Rozhlasové vzpomínání divadelní, filmové a rozhlasové herečky
-
Jane Austenová: Rozum a cit. Příběh o osudových láskách, nadějích i milostných zklamáních
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.

