Objev českých vědců a Darwinova záhada vzniku druhů
Čeští vědci pod vedením profesora Jiřího Forejta z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd před dvěma lety popsali první gen u obratlovců, který zajišťuje reprodukční bariéru mezi příbuznými druhy – jinými slovy brání předávání dědičných informací mezi příbuznými druhy. To umožňuje vznik nových samostatných druhů.
Jiří Forejt tento gen poprvé objevil u myší už před 30 lety. Tehdejšími metodami však nebylo možné definovat, jak funguje a proč myš, která ho má, je neplodná. To se tedy podařilo předloni – s velkým mezinárodním ohlasem.
Od té doby se ukázalo, že tento gen může být ještě důležitější: že může pomoci osvětlit největší Darwinovu záhadu – totiž speciaci neboli to, jak přesně vznikají samostatné druhy. Jana Olivová se profesora Jiřího Forejta zeptala na podrobnosti.
Nejposlouchanější
-
Arnošt Lustig: Kůstka, dívka z Prahy. O silné touze přežít a dočkat se konce války za každou cenu
-
Karel Čapek: Bílá nemoc. Slavné protiválečné drama na obranu denně pošlapávané humanity
-
David Attenborough: Výpravy do divočiny. Vyprávění z cest do Paraguaye ke 100. narozeninám autora
-
Pavel Molek: Křižovatky. Drama o osudu Aloise Kříže, symbolu kolaborantství za protektorátu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
