Samba Touré: Gandadiko

Ti vedle funkce hudebníka zastávali souběžně několik dalších profesí, sloužili jako mluvčí i poslové vladařů, byli to znalci historie, a své vědomosti předávali publiku prostřednictvím epických zpěvů. Hudební umění se tak soustředilo do několika rozvětvených klanů a každý z jejich příslušníků vyrůstal s hudbu už od dětství. Mnozí ze současných griotů vyměnili tradiční africké loutny za kytary - a díky tomu Mali i sousední státy produkují překvapivé množství vynikajících hráčů se zcela unikátním stylem.

Samba Toure vyrůstal na jižním okraji Sahary poblíž města Timbuktu, a byl spoluhráčem a chráněncem slavného a dnes už nežijícího kytaristy Ali Farky Toureho - ale navzdory shodě příjmení s ním nebyl spřízněný. Jeho nejnovější album vyšlo pod názvem Gandadiko, což znamená Sluncem vysušená země.

Samba Touré: Gandadiko |foto: Glitterbeat Records

Kytaru i zpěv Samby Toureho doprovází sestava tradičních afrických nástrojů - loutna ngoni, jednostrunné housle njarka i údery na vysušenou tykev calabash, které vytvářejí jemný rytmický doprovod. Samba Toure zpívá v několika afrických jazycích - text té následující je v jazyce songhai, jímž se mluvilo ve stejnojmenné africké říši, která se v 16 století rozkládala podél řeky Niger.

Hudební žánr, v němž se pohybuje africký kytarista Samba Toure i řada jeho krajanů bývá označován jako pouštní blues - navazuje totiž na stejnou kulturu, k níž v době otroctví patřili Afričané, jejichž potomci později v Severní Americe vytvořili základy blues i dalších nových žánrů. Není tedy divu, že když se Afričan poprvé uslyší americké blues, okamžitě v něm rozpozná africké kořeny.

V dnešní Mozaice uslyšíte například skladby: Wo Yende Alakar, Farikoyo, Touri Idje´ Bibi, Su Wilile´.