Kolik máme v sobě z neandertálců?
Vědci nalézají stále nové odpovědi na otázky, jestli my, dnešní lidé, neseme ve své genetické informaci nějaké stopy neandertálců, a pokud ano, kolik jich je a jaké konkrétně.
Už prakticky od objevu prvních zkamenělých pozůstatků neandertálců hledají vědci odpověď na to, jaký byl jejich vztah s anatomicky moderními lidmi, jestli se mohli dokonce mísit – a jak úspěšně. Zkoumali jejich kosterní pozůstatky, rekonstruovali jejich způsob života a kulturu na základě archeologických nálezů. Detailnější pohled ovšem umožnily až moderní metody molekulární genetiky.
Dvě nové studie uveřejněné v renomovaných vědeckých časopisech Science a Nature tvrdí, že v lidské genetické informaci – DNA – přežila až pětina DNA nenadertálců právě díky dávnému míšení mezi nimi. O podrobnější komentář požádala Jana Olivová docenta Vladimíra Sládka, vedoucího katedry antropologie a genetiky člověka Přírodovědecké fakulty UK v Praze.
Nejposlouchanější
-
Arnošt Lustig: Kůstka, dívka z Prahy. O silné touze přežít a dočkat se konce války za každou cenu
-
Karel Čapek: Bílá nemoc. Slavné protiválečné drama na obranu denně pošlapávané humanity
-
David Attenborough: Výpravy do divočiny. Vyprávění z cest do Paraguaye ke 100. narozeninám autora
-
Pavel Molek: Křižovatky. Drama o osudu Aloise Kříže, symbolu kolaborantství za protektorátu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.