Bulík vyje na lustr a váza zeje v kůži
Hosty čtvrteční Čajovny 6. března budou finalisté cen Czech Grand Design 2013, pětice návrhářů nominovaných do posledního kola klání o cenu Designér roku – Jan Čapek, duo Jan Plecháč a Henry Wielgus a Michaela Tomišková a Jakub Janďourek, nebo-li studio Dechem.
Těžko říct, zda se dá spravedlivě rozhodnout o tom, kdo je mezi designéry ten nejlepší. Ale soutěžení motivuje a udílení cen poutá pozornost veřejnosti, a právě o to zakladatelům cen Czech Grand Design před osmi lety šlo. Vyhlašovací ceremoniál vysílá televize, o vítězích i nominovaných se mluví a píše a slovo design má i díky tomu v Česku stále lepší zvuk. Letošní kolo soutěže se blíží k závěru, v neděli 9. března budou ve Stavovském divadle předány trofeje v několika kategoriích, o den později poběží záznam ceremoniálu na ČT art. Tou nejprestižnější ze všech je kategorie Designér roku, letos ve finále obsazená pěticí talentovaných úspěšných třicátníků. Všichni přijdou o své práci promluvit do čtvrteční Čajovny.
S Janem Čapkem jste v kontaktu, aniž o tom víte, jeho práci jste nejspíš měli v ruce, nebo vám na ni minimálně padl zrak. Mattonka či pivo Kozel se k vám dostávají v lahvích a půllitrech, pod jejichž podobou je podepsán právě Jan Čapek. Na začátku stál návrh na láhev Mattoni Sport. "Byla to má první láhev a dá se říci, že mi změnila život. Když návrh viděli v Mattonce, položili mi na stůl smlouvu na dalších 5 let.“ Na Designéra roku 2013 je Jan Čapek motivován za sou práci pro Fatru Napajedla - slavnou kolekci nafukovacích zvířat od Libuše Niklové doplnil psem Bulíkem a Formulí.
Jan Plecháč zabodoval před čtyřmi lety svojí diplomovou prací. Studia na VŠUP ukončil kolekcí ikonických drátěných křesel, která vyvolala zájem nejen v tuzemsku, ale i u slavných zahraničních firem. "K zakázce jsme se dostali tak, že Guilio Cappellini viděl mou diplomku v několika světových magazínech a napsal mi mail. To pro mě byl sen s velkým S.“ Ladit finální podobu křesel mu pomáhal jeho spolužák a kamarád Henry Wielgus, společná firma byla logickým vyústěním. Většinu zakázek dua Jan a Henry tvoří návrhy interiérů, s produktovým designem se snaží prorážet v zahraničí. Do finále cen Czech Grand Design je vynesla kolekce svítidel Neverending Glory která svým tvarem odkazují na křišťálové lustry slavných operních domů a vznikla pro firmu Lasvit.
Ani Michaela Tomišková není v tuzemském designovém prostředí neznámou tváří. Společně s Yvetou Kroupovou ukázaly, že chuť, příběh a design mohou skvěle ladit, když představily svoji autorskou čokoládu Rozbíjím se. Vyrobeno lesem, to bylo další autorské sdružení, se kterým byla Michaela v kontaktu. Značku Dechem tvoří spolu s Jakubem Janďourkem a jak říká podtitul na jejich webu, prostřednictvím skla vyprávějí příběhy. Poetická je jejich stavebnice Skleněné městečko, křehká lampa Hadovka, která stojí na zakroucené nožce, nápaditá Materiálová váza, která je poskládaná z pruhů mědi, kůže, dřeva a mramoru. Na nejlepší designéry loňského roku jsou Michaela a Jakub nominováni za kolekci svítidel a bytových doplňků Antihmota, v nichž amorfní tvary z černé skloviny kontrastují s přesnými a křehkými konstrukcemi z laboratorního skla.
Čajovnu s designéry Janem Čapkem, Janem Plecháčem, Henry Wielgusem, Michaelou Tomiškovou a Jakubem Janďourkem vysíláme živě ve čtvrtek 6. března od 19 hodin.
Nejposlouchanější
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Povídky Anny Bolavé, Stanislava Berana, Jana Štiftera a dalších autorů z jihu Čech
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Friedrich Dürrenmatt: Listopadový podvečer. O setkání slavného spisovatele a vnímavého čtenáře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.