Jak voják opravuje gramofon a překladatel cizeluje text

Aleksandr vyrůstá v malém bosenském městě Višegrad. Zatímco v obýváku příbuzní vyprávějí příběhy, za oknem pomalu začíná válka. Nostalgický, tragický, vtipný i poetický, částečně autobiografický román o dospívání v někdejší Jugoslávii napsal a v roce 2006 v Německu vydal Saša Stanišič (1978). Vzpomíná v něm na dobu těsně předtím, než s rodiči ve 14 letech odešel do emigrace. V Německu vystudoval střední školu i Německý literární institut v Lipsku a tak je pro něj ne mateřský jazyk, ale němčina tím nástrojem, který mu k vyjádření slouží nejlépe. „Je to rozmanitá, krásná řeč, můžete si s ní vyhrát,“ říká v rozhovoru pro úterní Čajovnu.

Příběh malého Saši vzbudil ohlas v Německu i za hranicemi, dodnes byl přeložen do téměř 40 jazyků. Stanišič zachází s němčinou po svém, vymýšlí si nové metafory, dovolí si experimenty, který by rodilý mluvčí zavrhl. I proto je překlad jeho románu svého druhu oříškem, sám vypracoval manuál, podle kterého mají překladatelé postupovat. Pod českou verzí je podepsán germanista a literární kritik Tomáš Dimter. O tom, jak se mu s textem pracovalo, jak velkou roli hraje v práci překladatele fantazie i o dalších zajímavých současných německých autorech bude mluvit v úterní Čajovně.

Saša Stanišič |foto: Goethe Institut

Čajovnu se Sašou Stanišičem a Tomášem Dimterem vysíláme 7. února. Pořad připravila a moderuje Jarka Haladová, jde o reprízu z listopadu loňského roku.