Šťastné zítřky v Čajovně
Hosté úterní Čajovny promluví o edici Šťastné zítřky. Podle webu nakladatelství Academia tato řada "analyzuje prostřednictvím textů vzniklých jednak během komunistického režimu, jednak po roce 1989, vliv totalitní ideologie na kulturu, vědu a na život celé společnosti." Jednotlivé svazky "zobrazují na první pohled vlídnější, ale o to zrůdnější a nebezpečnější tvář totalitního režimu, totiž tvář režimní každodennosti."
Po publikaci Martina France a Jiřího Knapíka Volný čas v českých zemích 1957 - 1967 se v pořadu budeme podrobněji věnovat kupříkladu knize Věda jde k lidu! historičky Doubravky Olšákové, působící v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Ve své práci "vysvětluje, proč se stala popularizace vědy jedním ze základních stavebních kamenů komunistického režimu, i to, jak se změnilo postavení vědce a inteligence po roce 1948."
Kromě zmíněné autorky do studia dále dorazí historik Miroslav Vaněk (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Fakulta humanitních studií UK). V edici vydal publikaci Byl to jenom rock ´n´ roll? o hudební alternativě v Československu mezi lety 1956 a 1989. Trojici doplní Petr Šámal z Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Ve svých Soustružnících lidských duší se zabývá lidovými knihovnami a jejich cenzurou na počátku padesátých let minulého století.
Poslechněte si reprízu Čajovny, kterou jsme odvysílali v premiéře 25. února 2014.
Nejposlouchanější
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Povídky Anny Bolavé, Stanislava Berana, Jana Štiftera a dalších autorů z jihu Čech
-
Friedrich Dürrenmatt: Listopadový podvečer. O setkání slavného spisovatele a vnímavého čtenáře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
