Sexuální radovánky ve „Zmizelé Praze“, folk v době normalizace

Dílo s černobílým aktem na obalu „představuje zaniklé prostředí křivolakých pražských uliček, honosných i špinavých hampejzů, pochybných náleven, barů a šantánů, ale i soukromých bytů, kde se ženy nejrůznějšího věku nabízely svým klientům,“ jak se uvádí v upoutávce. „Přibližuje také polosvět pasáků a kuplířů, ale i snahy těch, kteří s tímto sociálním problémem bojovali. Ačkoli prostituce v Praze bujela už od středověku, obrazový materiál v knize pokrývá z pochopitelných důvodů až období Rakouska-Uherska a první republiky. Zatímco za monarchie bylo provozování prostituce podrobeno úřednímu dohledu a veřejné domy fungovaly oficiálně na základě koncese, za první republiky se nevěstky musely stáhnout do ilegality. Stejně jako předtím také ´šlapaly chodník´ a své zákazníky ´lovily´ v nejrůznějších pohostinských zařízeních. Kniha dává nahlédnout do všech těchto míst i do tváří těch, kteří se v tomto světě pohybovali. Průvodní studie pak pojednává titulní problematiku v širším kulturním i společenském kontextu.“

Z obalu knihy Intelektuální protest, nebo masová zábava? |foto: Nakladatelství Academia

Kdy měla prostituce v Čechách největší svobodu, které podniky byly v minulosti známé a oblíbené, jak společnost přijímala, či naopak odmítala lehké ženy a které pohlavní choroby se nejčastěji přenášely? Nejen na tyto otázky odpoví Čajovna Kateřiny Rathouské.

V druhé části pořadu vám pak představíme další počin z edice Šťastné zítřky nakladatelství Academia nazvaný Intelektuální protest, nebo masová zábava? - Folk jako společenský fenomén v době tzv. normalizace, pod kterým je podepsán historik Přemysl Houda. Podle autora se tento hudební žánr „pohyboval přesně na pomezí oficiality a neoficiality, osciloval mezi ještě akceptovatelným a už neakceptovatelným vládnoucí mocí. Nikdy ale nebyl ani plně akceptován, ani plně zakázán. Ukázat, proč tomu tak bylo, je jedním z cílů této knihy.“

ČRo Vltava, 24. června od 19 hodin