Historie lidstva v jedné knize
Tématem úterní Čajovny bude publikace Civilizace a dějiny s podtitulem Historie světa pohledem dvaceti českých vědců, kterou letos vydala Academia. Podle předsedy Akademie věd České republiky Jiřího Drahoše "jako celek odhaluje dlouhou, bohatou, ale i velmi spletitou tradici lidské existence na planetě Zemi".
"Jde vlastně o knihu-pouť s úchvatným příběhem člověka, s jehož objevením se na scéně dějin byl do světa vnesen princip svobody. Té svobody, která člověku umožnila emancipovat se od přírody, uvědomit si vlastní dějiny, zakládat kultury a vynalézat techniky, ale jejímiž stinnými stránkami byly miliony lidských obětí nebo ekologická devastace naší planety. Přesto všechno je tato svoboda nejvyšší výsadou člověka, jenž se stal svobodným, protože si uvědomil svoji povinnost volby," napsal Jiří Drahoš.
Dílo má dvě části. Jak se uvádí na webu nakladatelství, "první, chronologickou, tvoří dějiny světa od vzniku člověka po současnost". Druhá "má tematický charakter a soustředí se na vybrané hlavní aspekty lidských dějin".
Další informace se posluchači dozvědí od jednoho z editorů a autorů, historika Martina Kováře, který je od roku 2002 ředitelem Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Obsáhlý svazek dal dohromady společně s egyptologem a archeologem Miroslavem Bártou.
ČRo Vltava, 17. prosince od 19 hodin
Nejposlouchanější
-
Arnošt Lustig: Kůstka, dívka z Prahy. O silné touze přežít a dočkat se konce války za každou cenu
-
David Attenborough: Výpravy do divočiny. Vyprávění z cest do Paraguaye ke 100. narozeninám autora
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
-
Stefano Massini: Výklad snů. Jedna hra, sedm minipříběhů ze života Sigmunda Freuda
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.