Němčina v titulní roli, Hm... a Lovu zdar
Hlavním hostem úterní Čajovny bude ředitel Divadla Na zábradlí, dramaturg Pražského divadelního festivalu německého jazyka a překladatel Petr Štědroň.
Posluchače pozve zejména na zmíněnou přehlídku, která začíná 28. října a končí 10. listopadu. V jejím rámci bude jako obvykle udělena Cena Josefa Balvína. V letošním roce ji obdrží Daniel Špinar, režisér Kabaretu Kafka s podtitulem Franz píše tatínkovi, původně uváděném v brněnské Redutě a nyní přeneseném do Divadla Na zábradlí.
Festivalu předcházel výlet do Berlína na představení Villa Verdi ve Volksbühne. V Praze se pak návštěvníci mohou těšit kupříkladu na inscenaci podle Sofokla, Eurípida a Aischyla Oidipus město v režii Stephana Kimmiga, který ji nastudoval s vynikajícími hereckým souborem Deutsches Theateru. V programu je i Kammerspiele z Mnichova s kusem nazvaným Jidáš nebo vídeňský Schauspielhaus a jeho Vzduch z kamene.
Kromě divadla bude řeč také o literatuře. Petru Štědroňovi nedávno vyšly překlady dvou próz. Jednou z nich je Deštník pro tento den od Wilhelma Genazina (Mladá fronta). Podle významné německé literární kritičky Iris Radischové jde o "úžasně filozofickou knihu, napsanou s velkým, dětským, hlubokomyslným úžasem".
V druhé části pořadu představí hudebník Marek Doubrava novou desku skupiny Hm... nazvanou Lovu zdar. Album oficiálně vyjde v pátek 1. listopadu, o dva dny dříve ho kapela pokřtí v pražském Paláci Akropolis.
ČRo Vltava, 22. října od 19 hodin
Nejposlouchanější
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Ladislav Grosman: Obchod na korze. Plesl a Procházková v příběhu o dobrých úmyslech ve službách zla
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Zdeněk Svěrák: Posel hydrometeorologického ústavu. Komedie o jednom mystifikátorovi v důchodu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
