Drábkova svatba, Drábkův Richard
Hostem dalšího vydání Čajovny s moderátorkou Kateřinou Rathouskou bude dramatik, režisér a umělecký šéf Klicperova divadla David Drábek. Autorka pořadu si ho pozvala mimo jiné u příležitosti premiéry opery Vladimíra Franze Válka s mloky, která se konala 10. ledna v pražské Státní opeře.
Hlavním tématem vysílání však budou Drábkovy realizace Figarovy svatby a Richarda III. v Hradci Králové. Obě představení vykazují podobné rysy. Původní dramata divadelník vykládá svérázným způsobem a výrazně do nich zasahuje i jako autor.
Jak napsala o loni uvedeném “historickém” kusu Lenka Dombrovská v Divadelních novinách, v jeho inscenacích není nic “samoúčelné, jen je mnohdy obtížné smysl dohledat. Veškerá přebujelost však nepožírá samu podstatu a ze Shakespearova Richarda v Hradci nevymizel obraz 'krvavého kola štěstí'. Jen je zabalen do pozlaceného papíru kabaretu a vtípku, které občas tragiku shodí (v čemž mu napomáhá stejně invenční scéna Marka Zákosteleckého a ulítlé kostýmy Simony Rybákové). Hodně záleží na naladění diváků a na tom, kde leží jejich hranice smíchu. Jak moc a jak málo jim stačí pro pobavení. Myslím si však, že Drábkovi oscilace na pomezí trapnosti vychází.
Prokletím Drábkových inscenací se však stává moralizující tón. Nyní je obsažen ve dvojici žabáka (Jan Vápeník) a ptáka (Kamila Sedlárová). (...) Z jejich úst si vyslechneme, jak se lidé málo milují a věnují dětem a většinu dne jen koukají do krabiček a bedýnek – tedy do počítačů a televizorů.
Podobně působí také závěrečné slovo vznešeného osvoboditele Richmonda, jenž velmi podoben elfímu králi z Pána prstenů pronáší apelativní věty o kráse života, který umrtvujeme konzumem a nesmyslným soupeřením. Není to po tom všem už zbytečné? Proč v samém závěru shazovat této hravé a nepatetické inscenaci korunu?"
Podrobnosti o nastudováních obou slavných her se posluchači dozvědí na Vltavě v úterý 15. ledna od 19 hodin.
Nejposlouchanější
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Tiziano Scarpa: Stabat Mater. O andělských tónech zpoza mříží
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
