Bruno Schulz: Můj otec se dává k hasičům

20. květen 2007

Klasická povídka

Vltava - výchozí obrázek|foto:Český rozhlas Vltava

V cyklu Klasická povídka uvádíme příběh polského spisovatele meziválečného období, spjatého svým životem a tvorbou s haličským městečkem Drohobyč. Přeložil Erich Sojka. Připravil Jiří Vondráček. V režii Aleše Vrzáka účinkuje Jiří Ornest.

Celý život vynikajícího polského spisovatele, malíře a grafika Bruna Schulze je spjat s haličskou Drohobyčí. Narodil se zde 12.7.1892 v kupecké rodině a vystudoval gymnasium. Po absolvování architektury na technice ve Lvově (1910-1914) působil jako středoškolský profesor kreslení a ručních prací. Zahynul v době německé okupace v drohobyčském ghettu gestapáckou střelou do týla dne 19. listopadu 1942.

V letech 1930-1932 vytvořil povídkový cyklus Skořicové krámy (1934). k jehož vydáni přispěla spisovatelka Zofia Nalkowska. Druhý cyklus povídek Sanatorium na věčností (1937) vznikl již ve dvacátých letech, ale autokritický spisovatel ho vydal velmi opožděně. Z chystaného třetího svazku próz zbylo jen torzo.

Nejúplnější vydání všech dostupných Schulzových beletristických prací, literárních statí, recenzí a korespondence přináší soubor Proza (Krakov 1964).