Ve Stránkách na dobrou noc čteme knihu řeckých pohádek Paní moře

V řeckých pohádkách tedy narazíme např. na klíčky schované ve vousech, na hovory hrdinů se samotným Bohem, na věže postavené z hlav odmítnutých nápadníků nebo dokonce na lidojedství. Větší míra krutosti je ostatně pro řecké pohádky charakteristická. Vedle králů v nich vystupují vezíři, zápornou postavou nebo naopak služebníkem je často mouřenín nebo černoška, a pro nás poměrně neobvyklý je i výskyt různých svatých.

Potkáváme se tu také s postavami historickými - oblíbený je Alexandr Veliký - a v neposlední řadě s množstvím motivů známých z antické literatury či mytologie. Zvláštní proměnlivou postavou je v řeckých pohádkách drak. Nemívá většinou podobu vícehlavé saně, může to být nestvůra jednohlavá, ale může mít také podobu člověka veliké postavy a blížit se tak spíše našemu obrovi. Někdy je velmi zlý a žere lidi, ale může být i hodný a lidem prospěšný.

Dalším pro nás nezvyklým prvkem řeckých pohádek jsou jednak úvodní a závěrečné formule a jednak veršované pasáže vkládané do textu pohádek. Ozvláštňují a přikrášlují jinak prostý pohádkový styl, ovšem měly i funkci praktickou a byly téměř nezbytné v době, kdy příběhy žily v ústech lidových vypravěčů – jasně totiž udávaly hranice světa reálného a pohádkového.

Pro rozhlas vybrala a upravila Vladimíra Bezdíčková, v režii Vladimíra Gromova účinkuje Vlasta Peterková.