Ve Stránkách na dobrou noc čteme knihu řeckých pohádek Paní moře

5. září 2011

Řecké lidové pohádky budou pravděpodobně působit povědomě i exoticky zároveň, protože se v nich setkáváme s motivy a prvky, které důvěrně známe z pohádek bratří Grimmů, B. Němcové či K. J. Erbena, ale na straně druhé mají svá specifika, v našem kulturním okruhu neznámá. To je způsobeno například vlivy z orientu či středověké lidové četby.

V řeckých pohádkách tedy narazíme např. na klíčky schované ve vousech, na hovory hrdinů se samotným Bohem, na věže postavené z hlav odmítnutých nápadníků nebo dokonce na lidojedství. Větší míra krutosti je ostatně pro řecké pohádky charakteristická. Vedle králů v nich vystupují vezíři, zápornou postavou nebo naopak služebníkem je často mouřenín nebo černoška, a pro nás poměrně neobvyklý je i výskyt různých svatých.

Potkáváme se tu také s postavami historickými - oblíbený je Alexandr Veliký - a v neposlední řadě s množstvím motivů známých z antické literatury či mytologie. Zvláštní proměnlivou postavou je v řeckých pohádkách drak. Nemívá většinou podobu vícehlavé saně, může to být nestvůra jednohlavá, ale může mít také podobu člověka veliké postavy a blížit se tak spíše našemu obrovi. Někdy je velmi zlý a žere lidi, ale může být i hodný a lidem prospěšný.

Dalším pro nás nezvyklým prvkem řeckých pohádek jsou jednak úvodní a závěrečné formule a jednak veršované pasáže vkládané do textu pohádek. Ozvláštňují a přikrášlují jinak prostý pohádkový styl, ovšem měly i funkci praktickou a byly téměř nezbytné v době, kdy příběhy žily v ústech lidových vypravěčů – jasně totiž udávaly hranice světa reálného a pohádkového.

Pro rozhlas vybrala a upravila Vladimíra Bezdíčková, v režii Vladimíra Gromova účinkuje Vlasta Peterková.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.