Multatuli: Myšlenky
Multatuli (1820-1887) - vlastním jménem Eduard Douwes Dekker byl nizozemský spisovatel, představitel kritického realismu, zakladatel moderní nizozemské prózy, autor slavného románu Max Haavelar, v němž žaluje svou zemi z vykořisťování domorodého obyvatelstva ve východní Indii. Texty v cyklu Psáno kurzívou patří do autorova díla Myšlenky a uvádíme je k autorovu výročí narození (2. března 1820).
Multatuli (2.března 1820- 19.února 1887) se narodil v Amsterodamu jako syn kapitána. V roce 1838 se dostal do Východní Indie. Úřednickou kariéru ale roku 1856 skončil, když pro neporozumění úsilí o zlepšení osudu domorodého obyvatelstva vystoupil z koloniálních služeb. Své poznatky poté zachytil ve slavném románu Max Haavelar (max háfelár), v němž obžalovává vlastní zemi z vykořisťování východní kolonie. Pseudonym pochází z latinského "multa tuli - mnoho jsem trpěl" a za svého života opravdu stačil autor nashromáždit poměrně značný počet nepřátel. Vyčítali mu, že je bezbožný, kazí mládež, navádí děti, aby nectily své rodiče, žije nemravným životem... Na druhé straně byl mistrem slova i formy, ve svých textech i různých přednáškách střídavě sarkastický i patetický. Jako první přišel s koloniální tématikou, psal živou nizozemštinou, stal se zakladatelem moderní nizozemské prózy. Zemřel v exilu v Nieder-Ingelheimu.
Multatuliho dílo tvoří Spisy, Milostné listy, Milionové studie a také Myšlenky, z nichž k autorovu výročí (190 let od narození) vybíráme do cyklu Psáno kurzívou.
Nejposlouchanější
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Ladislav Grosman: Obchod na korze. Plesl a Procházková v příběhu o dobrých úmyslech ve službách zla
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Zdeněk Svěrák: Posel hydrometeorologického ústavu. Komedie o jednom mystifikátorovi v důchodu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.