Dežo Ursiny: Moja milá pani

Poslouchejte na Vltavě 7. prosince 2014 v 16:00.

„Milá pani! Nebo ešte len začalo blednúť. O chvíľu pre mňa prídu mládenci a budeme pokračovať v nakrúcaní. Vo štvrtok neskoro večer dorazíme do Prahy, kde nás na druhý deň 09.00 očakáva pán Zezulka. Tým sa naša práca skončí. Až sa tak stane, zavolám Vám.“

Dežo Ursiny se s adresátkou dopisů sešel v březnu 1991 při natáčení malířčiny výpovědi do dokumentárního filmu O rakovině a naději. Zdeňka Krejčová byla jednou ze šťastných pacientek, které přežily. Pro Deža Ursinyho se stalo toto setkání nejdůležitějším okamžikem až do konce života. I jemu diagnostikovali rakovinu, i on chtěl přežít. A o život se rval.

Jak v knize píše jeho přítel Ivan Štrpka: „Prognóza nedávala veľa času. Rozhodnutie bolo v jeho rukách. Prežívali sme to spolu. Rozhodol sa pre aktívny zápas, pre spev, pre hľadanie alternatívy, zmyslu aj liečivých síl, pre inú, neistú, smrterne nebezpečnú šancu na život. V hre bol život. Osudová choroba sa pre neho stala výzvou na premenu a očistenie, na nápravu búrlivého života. Čo sa vlastne stalo? Prečo? Čo si počať s tou hrózou? Je rakovina moja vina? Ako žiť ďalej? Čo robiť? Ako sa zachrániť?“

V důvěrných dopisech, které pražské přítelkyni napsal v letech 1991–1995, hledal odpovědi na témata nemoc, zdraví, život, láska, smrt, dožadoval se úporně poznání i milosti. V souzvuku uvádíme výběr z dopisů z roku 1991.

Dežo Ursiny byl skladatel, zpěvák, kytarista, nezávislý filmový dokumentarista, se skupinami The Beatmen, The Soulmen a The New Soulmen, vůdčí osobnost československého bigbítu a rockové scény.

Připravila: Vladimíra Bezdíčková