Francis Jammes: Do ráje s osly

Překladatel Svatopluk Kadlec o Jammesově poezii napsal: „S pokornou skromností se Jammes laská ve svých básních se zvířaty a vidí v nich své rodné druhy a bratry. Svou tvorbu přirovnává k hledání přírodozpytce, který s torbou putuje horami a lesy, hrouží se za parných letních odpolední do stinných houštin a pátrá po neznámých rostlinách, které jsou pro něho největším pokladem světa.“

A F.X Šalda k Jammesově sbírkách ve svém Zápisníku podotkl: „ Ve svých textech vyzpíval Jammes přísnou a zákonnou melodii letícího času, stojící země a kráčejícího člověka; věčné divadlo půdy zraňované v tuhé práci člověkem a dávající mu za rány chleba. Jammes zná přírodu ne jako povrchní a domýšlivý amatér, ale jako pokorné dítě dílo svého Boha stvořitele a co z ní vyčítá, je moudrost stejně pokojná a slavná jako veliká a bezbřehá...“

Francis Jammes (2.12.1868 – 1.11.1938) se narodil v Tournay a celý život strávil na francouzském jihu. Roku 1898 vydal první lyrickou sbírku. „Od ranního do večerního klekání“ a brzy zaujal přední místo mezi současnými básníky.V pozdější době se Jammes stává výrazným představitelem křesťanského spiritualismu. Z prozaických děl jsou půvabné Jamesovy povídky Klára ď Ellébeuse, Román zajíce, Anýzové jablko. Zajímavé jsou též básníkovy Paměti, zachycující portréty autorových přátel – Claudela, Gida, Mallarméa, Schwoba aj.

Francis Jammes ve své pracovně před rokem 1930 |foto: Wikimedia Commons

Pravidelné nedělní literárně-hudební pásmo Souzvuk představí francouzského básníka Francise Jammese právě v nových překladech Jiřího Reynka, které doplňují méně známé prozaické fragmenty v překladech Oldřicha Novotného. A celý Jammesovský pořad uvozuje reflexe, jejímž autorem je básník, překladatel a historik umění Jan M.Tomeš, který zemřel před rokem, v srpnu 2010.