Jan Burian: Moji hrdinové v písních

Poslouchejte na Vltavě od 9. února 2015 vždy kolem 13:00. Po odvysílání se jednotlivé díly objeví postupně v jednom článku také na stránce Hry a literatura. Zůstanou tam vždy po dobu jednoho týdne.

Hrdina na sídlišti, na maloměstě, při loučení, v emigraci a hrdina imigrant. V době normalizace byli písničkáři čímsi jako chudými básníky, kteří vraceli poezii mezi lidi, aniž by byla vytištěná v knihách. A protože tato poezie nebyla zapsaná, dařilo se jí lépe unikat kontrole a mohla se lépe vyslovovat k tomu, co lidé kolem cítili.

Tak třeba Slávek Janoušek dokázal komentovat tíseň bydlení na sídlištích. Jaroslav Hutka ve své slavné baladě Litvínov pojmenoval život v zamořených severních Čechách. Vladimír Merta vyzpíval smutek z toho, že jeden kamarád za druhým odcházejí do vyhnanství (protože tak je třeba nazvat vynucenou emigraci) a my, kteří zůstáváme, cítíme po nich prázdno. Lasica a Satinský spřádají s humorem sny o Paříži, kde nikdy nebyli, a již zmíněný Slávek Janoušek zpívá o tom, že možná ani žádnej New York není a že to je všechno vymyšlený.

V posledním díle se Jan Burian věnuje současným hrdinům v písních, které vyprávějí o lidech, kteří k nám přišli žít. Vietnamka, ukrajinský dělník, uprchlíci bez domova. Chudí básníci, kteří zpívají svou poezii v hospodě a na ulici, jsou, jak uslyšíme, mezi námi i dnes.

Autor: Jan BurianRežijní spolupráce: Alena Zemančíková