Hrdinové v poezii

03321433.jpeg

Hrdinové na místech nesvobody.

Poslouchejte na Vltavě od 25. ledna 2016 vždy ve 12:50. Po odvysílání se jednotlivé díly objeví v jednom článku na stránce Hry a literatura. Zůstanou tam vždy po dobu jednoho týdne.


Sestup Ištary do podsvětí. Mýtus o sestupu Ištary či Innany do podsvětí cestu do říše mrtvých ukazuje jako postupné ubývání sil završené smrtí. Smrt se vepisuje do povahy samotného místa a její neodvolatelnost je posilována monotónním opakováním rituálu u sedmi bran. Podobné ubývání sil najdeme také v eposu o Gilgamešovi.Připravil: Josef Hrdlička. Účinkují: Petra Špalková, Hynek Chmelař a Martin Finger.

Podzemní vězení Titánů. Archaický řecký básník Hésiodos ve své Theogonii neboli Zrození bohů z 8. století před naším letopočtem předkládá působivý obraz podsvětní říše. Básník, inspirovaný Múzami, líčí, jak náš svět vznikl, vyvíjel se a získal svou současnou podobu.Připravila: Eliška Luhanová. Účinkují: Hynek Chmelař a Martin Finger.

03484307.jpeg

Zazděná okna Jiřího Karáska ze Lvovic. Obraz zazděných oken v básni Jiřího Karáska ze Lvovic z roku 1894 přiléhavě vystihuje celkovou atmosféru konce „dlouhého“, devatenáctého století: věčné tahanice mezi Čechy a Němci, dohady ve vlastním politickém táboře, nezdařené vyrovnání s rakouským státem, společenské bouře, boje za práva dělníků a žen... Praha je Karáskovi hrobem, kde česká duše, představovaná Chelčickým či Komenským, vždy poctivě hledala raději pravdu než moc, a pak, poražena, z posledních sil nesla svůj kříž.Připravil: Štěpán Sirovátka. Účinkují: Hynek Chmelař a Jan Bidlas.

03484308.jpeg

Lágrová poezie Václava Renče. Básně, jež psal Václav Renč z komunistického lágru, se dochovala na cigaretových papírcích. Do vězení byl Renč poslán po procesu s tzv. Zelenou internacionálou, v němž byli odsouzeni významní představitele katolické inteligence. Také Václav Renč se přiznal k tomu, že chystal rozvrat lidově-demokratického zřízení Československa za pomoci Američanů a Vatikánu. Za tyto smyšlené činy byl odsouzen k pětadvacetiletému žaláři. V komunistickém vězení strávil 10 let, propustili ho v roce 1962, rehabilitován v plném rozsahu byl až v roce 1990.Připravila: Hana Vildová. Účinkují: Hynek Chmelař, Jan Bidlas a Martin Finger.

02984637.jpeg

Nizár Kabbání s arabským pasem. Naléhavě pociťujeme, jak je arabský svět pro mnohé své obyvatele místem nesvobody. Báseň Nizára Kabbáního Láska nestaví na červenou, kde zazní i verš „nejezdi po světě s arabským pasem“, byla však napsána už v 80. letech 20. století. Kabbání pocházel ze syrského Damašku, ale značnou část života strávil na cestách a na diplomatických misích v různých částech světa. Svá pozdní léta prožil převážně v Paříži, Londýně a dalších evropských metropolích. Ale Evropa z jeho básně nevychází příliš příznivě - alespoň na první poslech.Připravil: Michal Špína. Účinkují: Hynek Chmelař a Jan Bidlas.


Režie: Jaroslava Šiktancová

Spustit audio
autor: Tvůrčí skupina literárně-dramatické tvorby