Hrdinové v poezii

25. leden 2016

Hrdinové na místech nesvobody.

Poslouchejte na Vltavě od 25. ledna 2016 vždy ve 12:50. Po odvysílání se jednotlivé díly objeví v jednom článku na stránce Hry a literatura. Zůstanou tam vždy po dobu jednoho týdne.


Sestup Ištary do podsvětí. Mýtus o sestupu Ištary či Innany do podsvětí cestu do říše mrtvých ukazuje jako postupné ubývání sil završené smrtí. Smrt se vepisuje do povahy samotného místa a její neodvolatelnost je posilována monotónním opakováním rituálu u sedmi bran. Podobné ubývání sil najdeme také v eposu o Gilgamešovi.Připravil: Josef Hrdlička. Účinkují: Petra Špalková, Hynek Chmelař a Martin Finger.

Podzemní vězení Titánů. Archaický řecký básník Hésiodos ve své Theogonii neboli Zrození bohů z 8. století před naším letopočtem předkládá působivý obraz podsvětní říše. Básník, inspirovaný Múzami, líčí, jak náš svět vznikl, vyvíjel se a získal svou současnou podobu.Připravila: Eliška Luhanová. Účinkují: Hynek Chmelař a Martin Finger.

03484307.jpeg

Zazděná okna Jiřího Karáska ze Lvovic. Obraz zazděných oken v básni Jiřího Karáska ze Lvovic z roku 1894 přiléhavě vystihuje celkovou atmosféru konce „dlouhého“, devatenáctého století: věčné tahanice mezi Čechy a Němci, dohady ve vlastním politickém táboře, nezdařené vyrovnání s rakouským státem, společenské bouře, boje za práva dělníků a žen... Praha je Karáskovi hrobem, kde česká duše, představovaná Chelčickým či Komenským, vždy poctivě hledala raději pravdu než moc, a pak, poražena, z posledních sil nesla svůj kříž.Připravil: Štěpán Sirovátka. Účinkují: Hynek Chmelař a Jan Bidlas.

03484308.jpeg

Lágrová poezie Václava Renče. Básně, jež psal Václav Renč z komunistického lágru, se dochovala na cigaretových papírcích. Do vězení byl Renč poslán po procesu s tzv. Zelenou internacionálou, v němž byli odsouzeni významní představitele katolické inteligence. Také Václav Renč se přiznal k tomu, že chystal rozvrat lidově-demokratického zřízení Československa za pomoci Američanů a Vatikánu. Za tyto smyšlené činy byl odsouzen k pětadvacetiletému žaláři. V komunistickém vězení strávil 10 let, propustili ho v roce 1962, rehabilitován v plném rozsahu byl až v roce 1990.Připravila: Hana Vildová. Účinkují: Hynek Chmelař, Jan Bidlas a Martin Finger.

02984637.jpeg

Nizár Kabbání s arabským pasem. Naléhavě pociťujeme, jak je arabský svět pro mnohé své obyvatele místem nesvobody. Báseň Nizára Kabbáního Láska nestaví na červenou, kde zazní i verš „nejezdi po světě s arabským pasem“, byla však napsána už v 80. letech 20. století. Kabbání pocházel ze syrského Damašku, ale značnou část života strávil na cestách a na diplomatických misích v různých částech světa. Svá pozdní léta prožil převážně v Paříži, Londýně a dalších evropských metropolích. Ale Evropa z jeho básně nevychází příliš příznivě - alespoň na první poslech.Připravil: Michal Špína. Účinkují: Hynek Chmelař a Jan Bidlas.


Režie: Jaroslava Šiktancová

autor: Tvůrčí skupina literárně-dramatické tvorby
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

Karel Klostermann Ze světa lesních samot

Ze světa lesních samot

Koupit

Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.