Nevěsta na prodej i na vývoz
Žebřiňákem, v kočáře, automobilovým veteránem, na traktoru i trabantem se vezla Smetanova Prodaná nevěsta za mezinárodním uznáním. Trasu, kterou urazila z Prahy přes Petrohrad na prestižní evropské scény i do zámoří, si můžete projít na výstavě Nevěsta prodaná do ciziny v Muzeu Bedřicha Smetany.
Nedejte se odradit davy turistů! Mezi venkovními stolky restaurace na Novotného lávce vede cesta k Muzeu Bedřicha Smetany. Jeho stálou expozici nedávno rozšířila výstava o cestě kolem světa. Pro Smetanovu Prodanou nevěstu nezačala ve Vídni, jak by se dalo logicky předpokládat vzhledem k naší tehdejší příslušnosti k Rakousku-Uhersku, ale v Petrohradě. Na scénu tamní carské opery v Mariinském divadle ji prosadil Eduard Nápravník, talentovaný mladý šéfdirigent původem z Býště u Hradce Králové. A český pěvec Josef Paleček, který v první zahraniční inscenaci vystoupil jako Kecal v tradičním cylindru se stuhami a kytkou. Jeník měl na sobě bohatýrský kabátec a klobouček s ptačím peřím, jak vidíme na vystavené dobové fotografii.
Čtěte také
Za Smetanova života byla v cizině Prodanka uvedena už jen v Záhřebu. S ohlasem vlažným podobně jako v Petrohradě. Úspěch přišel až v roce 1892 ve Vídni při hostování Národního divadla na Mezinárodní hudební a divadelní výstavě. Jako Mařenka vystoupila tehdy Anna Veselá, kterou o rok později povolali do Vídně k rychlému záskoku za onemocnělou Lili Lejo a potažmo i za její náhradnici. Obě pěvkyně totiž onemocněly, a tak si Vídeňané při premiéře první do němčiny přeložené Prodané nevěsty poslechli Mařenku zpívající česky. Divadelní cedule z 2.dubna 1893 s ručně přepsaným jménem hlavní ženské představitelky je k vidění v Muzeu Bedřicha Smetany v rakouském oddílu výstavy. Lili Lejo se zasloužila o úspěch opery v následujících letech a role Mařenky pro ni znamenala tolik, že 50. výročí vídeňské premiéry Prodané nevěsty slavila jako své osobní jubileum.
Prvenství v uvádění opery náleží Německu, ale také ve Vídni si operu oblíbili. Mařenku tu (pro)dávali téměř pět set krát, někdy dokonce současně v různých inscenacích ve Volks i Staatsoper. Tato skutečnost a nejspíš také přináležitost obou národů k jediné habsburské říši, přivedly k omylu kritika, který po německojazyčném představení Prodané nevěsty v Londýně v roce 1895 napsal: „Opera byla uvedena v nejtěžkopádnějším dialektu německém tedy českém.“
Die verkaufte Braut, La sposa venduta, The Bartered Bride, La novia vendida, La Fiancée Vendue, Obmenivajemaja nevesta, Mireasa vanduta…
„Navzdory letitému trendu upřednostňovat originální jazyk díla se Prodanka uvádí v zahraničí česky jen velmi výjimečně. V překladu totiž lépe vynikne bezprostřední komika opery,“ vysvětluje Kateřina Viktorová, kurátorka výstavy Nevěsta prodaná do ciziny. Ve sbírkách muzea tak najdeme libreta v chorvatštině, finštině nebo turečtině.
Krom Antarktidy byla Prodaná nevěsta na všech kontinentech. Hrála se v Zimbabwe, Sydney i v několika arabských zemích. K 50. výročí Smetanova úmrtí ji nacvičil ochotnický spolek při Junior klubu FC Barcelona. Zda byli v představení obsazeni přímo mladí fotbalisté, žel zatím není muzikologům známo.
Výstava v Muzeu Bedřicha Smetany se zaměřila na nejvýznamnější operní domy. V Hamburku a později v newyorské MET nastudoval „Prodanku“ Gustav Mahler. Do světa jí pomohli také dirigenti Rafael Kubelík, Charles Mackerras, James Levine, Kyril Petrenko či Jiří Bělohlávek.
Čtěte také
V Metropolitní opeře zpívala Mařenku poprvé Emma Destinová v němčině. Anglicky ji zde provedla až Jarmila Novotná, která už dříve v okouzlujícím páru s Richardem Tauberem jako Jeníkem nadchla Vídeň. Mezi zahraničními představitelkami Mařenky vynikly Teresa Stratas, Slovenka Lucie Popp či současná wagnerovská pěvkyně Eva Maria Westbrook. Jeníka si zazpívali Guiuseppe di Stefano, Nikolaj Geda, Piotr Becala nebo mladý Jonas Kaufmann.
Živý medvěd a jiné znamenité kusy
Prodaná nevěsta je ve světě nejhranější českou operou, v řeči čísel to však nelze vyjádřit. Podle kurátorky Kateřiny Viktorové by jen zjištění počtu provedení v Německu vydalo na dlouhodobý badatelský úkol. Právě odvážnými německými inscenacemi z nedávných let výstava končí. Objektivem svého fotoaparátu je zachytil Pavel Horník. Poslední je Bavorská státní opera v Mnichově, kde Prodanou nevěstu v roce 2018 hudebně nastudoval dirigent Tomáš Hanus.
A co se v inscenacích za bezmála 150 let nejčastěji vyskytuje? Nejen „amerikánský medvěd“ předepsaný v libretu, ale i další zvířata – od slepic přes prasata až po koně – a dopravní prostředky všeho druhu. V aktuální mnichovské „Prodance“ je na scéně nabouraný trabant, pojízdný gril a Jeník v červeném traktoru.
Výstava Nevěsta prodaná do ciziny bude v Muzeu Bedřicha Smetany na Novotného lávce v Praze otevřena až do listopadu roku 2020.
Nejposlouchanější
-
Jiří Padevět: Vzpomínky na sny. Povídka z antologie Krvavý Žižkov
-
Miloš Urban: Poslední případ starého Lederera. Záhadná smrt manželky stárka z Loďkových mlýnů
-
Viktorín Šulc: Etuda z odvrácené strany. Alois Švehlík a Vladimír Dlouhý na stopě brutálnímu vrahovi
-
Hlasy a Oko. Dvě premiéry povídek kanadské nobelistky Alice Munroové
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
