Annie Leibovitz. Fotila Johna Lennona, Patti Smith i královnu Alžbětu. Teď vydala svůj profesní životopis

Annie Leibovitz, Při práci
Annie Leibovitz, Při práci

Nejen John Lennon, Bob Dylan nebo David Lynch, ale také Bill Clinton, rodina prezidenta Baracka Obamy a královna Alžběta II., stáli před objektivem americké fotografky Annie Leibovitz.

Přestože letos sedmdesátiletá rodačka z Waterbury zaznamenala úspěch už ve svých začátcích jako reportážní fotografka, proslavila se především jako autorka inscenovaných portrétních snímků, na kterých nezřídka zachycuje právě americké prominenty z oblasti politiky, vědy a kultury. Nad svou profesní dráhou se nyní Annie Leibovitz zamýšlí v knize nazvané „Při práci“. Autobiografii, vydanou pod názvem „At Work“ loni v Londýně máme teď možnost číst i v češtině, a to díky péči tuzemského nakladatelství Argo.

Whoopi Goldbergová ve vaně plné mléka, Annie Leibovitz

Jak napovídá název životopisu, jedná se hlavně o fotografčin zpětný pohled na její profesní dráhu. „V knize popisuje úplné začátky, kdy si koupila svůj první fotoaparát a učila se s ním zacházet. Postupně si uvědomovala, že pro ni může být prostředkem vyjádření sebe sama. Knihu pak dovádí do současnosti a zakončuje ji tipy pro své potenciální kolegy nebo úvahami nad tím, co to znamená být profesionální fotografkou,“ říká redaktor Petr Onufer.

Několik prvních kapitol věnuje Leibovitz vzpomínkám na své profesní začátky, mimo jiné i na své působení v prestižním americkém časopise Rolling Stone. Jejího šéfredaktora velmi zaujalo její portfolio, a hned dostala za úkol portrétovat Johna Lennona. O dva roky později obsadila post hlavní fotografky tohoto časopisu. Pózovaly jí osobnosti jako Mick Jagger, Bob Dylan, Patti Smith nebo Bob Marley. Jako oficiální fotografka kapely Rolling Stones s nimi jela na jejich světové turné.

Arnold Schwarzenegger, Annie Leibovitz

Z Leibovitz se postupem času stala jedna z nejvyhledávanějších a nejuznávanějších autorek portrétní fotografie. „Neustále ale zdůrazňovala, že fotografie není klíč k lidské duši, jakkoli její snímky nabízí klíč k portrétovaným osobnostem.“

Kniha je pojatá zejména jako profesní životopis, do svého, často bouřlivého soukromí, nechává nahlédnout jen částečně. „O svém soukromém životě tu příliš nemluví, rozhodně to není skandální životopis,“ uzavírá Petr Onufer.