První rakouský expresionista. Ve vídeňském Muzeu Leopoldových otevřeli výstavu malíře Richarda Gerstla
Podtitul výstavy zní inspirace – odkaz van Gogh, Munch, Bacon, de Kooning, Jungwirth. Gerstl patří ke generaci Egona Schieleho, nicméně jeho dílo je objevováno s jistým zpožděním. Až v posledních letech se mluví o hvězdné trojici rakouského expresionismu Schiele, Kokoschka a Gerstl.
Samotář, který nesnáší autoritu
V Čechách se dosud nekonala žádná Gerstlova výstava a ani zatím česky nevyšla jeho monografie. Kdo tedy byl Richard Gerstl? Jeho otec, židovský podnikatel, pocházel z Uher, matka se narodila v Kaplici, nedaleko Českého Krumlova, byla to katolička. Otec dosáhl měnovými transakcemi značného bohatství a žil se svou rodinou na velmi slušné úrovni.
Gerstl byl přijat na vídeňskou akademii výtvarných umění už jako patnáctiletý. Studium několikrát přerušil, měl potíže s autoritou, pohrdal vídeňským trhem s uměním, jednou dokonce odmítl nabídku, aby se připojil k výstavě, protože jeho díla by se objevila vedle Klimtových obrazů, což považoval za kompromitující okolnost. Zajímal se o filosofii, literaturu, hudbu. Dokonce nějaký čas uvažoval o tom, že by se mohl stát hudebním kritikem. Pokud nebyl ve škole, stýkal se jen se svojí rodinou a se dvěma kamarády.
Vídeň – laboratoř apokalypsy
O Vídni na přelomu století píší historici umění jako o dějišti jednoho z nejvíce fascinujících období dějin umění a kultury. V této metropoli, která je v oné době se svými dvěma milióny obyvatel čtvrtým největším městem Evropy, prožívá kultura nevídaný rozkvět. „Umělci a intelektuálové žijící ve stavu rozpolcenosti mezi realitou a iluzí, tradicí a modernou pracují s mimořádným tvůrčím úsilím,“ píše Gilles Néret a dodává. „Město je „laboratoří apokalypsy“, posledním květem, poslední revoltou před zkázou.
Čtěte také
Jména jako Sigmund Freud, Oto Wagner, Gustav Mahler a Arnold Schönberg jsou toho dokladem.“ A my můžeme dodat, že Richard Gerstl, jeho život a dílo, do této laboratoře apokalypsy nesporně patří také. Svůj život sám ukončil v pětadvaceti letech. Dochovalo se jeho 69 výtvarných děl, z období 1902-1908. Zájem o hudbu ho přivedl ke skladateli Arnoldu Schönbergovi, a do okruhu jeho´přátel, některé z nich portrétuje. Portrétuje skladatelovu ženu Matyldu, Schönbergovu rodinu; Schönberga a jeho ženu učí malovat. Stane se milencem Schönbergovy ženy. Její manžel nevěru odhalí. Matylda nejdříve zůstane s milencem, po pár týdnech se vrátí k manželovi a dětem. Gerstl je vyloučen ze Schönbergova kruhu. Malíř spáchá sebevraždu.
Vanoucí chuchvalce barev
Těch jeho 69 obrazů, které se dochovaly, představuje jedno z velkých dobrodružstvé moderního umění. Začíná jako pozdní impresionista, pointillistickou technikou a pastelovými barvami připomíná Bonnarda, jeho portréty jsou ovlivněny van Goghem a Munchem, končí jako expresionista, předznamenává gestickou malbu Willema de Kooninga, styl Francise Bacona, Chaima Soutina, Marthu Jungwirth, Georga Baselitze, ocitá se v blízkosti nefigurativního umění.
Když se díváme na jeho poslední obrazy, máme dojem, že chuchvalce barev vanou přes plátno, barvy rukama nanáší na plátno a prsty, stěrkami, škrábe nehty nebo nožem. Z tváří se stávají jakési rozpité, rozmazané masky, se skvrnami místo očí, úst, vlasů. Pokud by v tomto duchu Gerstl pokračoval, možná by změnil průběh evropského umění, domnívá se v recenzi Gerstlovy americké výstavy recenzent NYT Alex Ross.
Gerstlův život po smrti
Při pohledu na poslední Gerstlův autoportrét, který namaloval těsně před smrtí, jsem si vzpomněl na obraz Hanse Holbeina Kristus sňatý s kříže v basilejském Kunstmuseu. Na Ježíšově pleti malíř namaloval posmrtné skvrny. Před tímto obrazem dostal Dostojevskij epileptický záchvat. Byla to doba, ve které se uvažovalo o smrti Boha. Holbeinův obraz z Basileje představuje v Dostojevského románu Idiot jeden z jeho leitmotivů. Spisovatel vložil do úst knížete Myškina následující věty: „Viděl jsem ten obraz v cizině a nemohu na něj zapomenout. Ale ten obraz by leckoho dokázal připravit o víru.“
Čtěte také
Gerstlův poměr s Matyldou Schönbergovou a jeho sebevražda vyvolaly ve Vídni velký skandál. Malířova rodina se pokusila ututlat okolnosti Gerstlovy smrti a jeho dílo ukryla před veřejností. V roce 1931 rodina už si nemohla dovolit platit za pronájem prostoru na skladování Gerstlových obrazů. Gerstlův bratr Alois přinesl několik malířových obrazů galeristovi Otto Kallirovi a ten Gerstlovo dílo dá se říci zachránil. Bohužel nemáme teď čas představovat osobnost nejdříve vídeňského a od roku 1938 newyorského galeristy Otto Kallira.
Výstavu s Leopold-museem pořádá Kunsthaus ze švýcarského Zugu. Kurátoři výstavy jsou Hans Peter Wiplinger, ředitel Leopold – museum Diethard Leopold, syn sběratele umění Rudolfa Leopolda, zakladatele Leopold muzea.
Výstava o Richardu Gerstlovi je otevřena do 20. ledna 2020.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
