Král a uhlíř. Exkluzivní záznam kontroverzní Dvořákovy opery nabízíme on-line k poslechu
První ze dvou verzí díla, opředeného poutavým příběhem, uvedli letos na Dvořákově Praze hvězdní čeští sólisté, SOČR a Pražský filharmonický sbor pod vedením Tomáše Braunera. Kromě samotného záznamu z poloviny září přinášíme také rozhovor s Kateřinou Kněžíkovou.
„Bylo to nekonečně těžší než zkoušet Wagnera,“ posteskl si Antonín Dvořák, když se ohlížel za přípravami provedení své opery Král a uhlíř, z něhož nakonec stejně sešlo. Bedřich Smetana, kapelník Prozatímního divadla, operu hodnotil jako dílo plné podnětných hudebních myšlenek, o kterém ale pochybuje, že kdy dojde svého provedení.
Antonín Dvořák: Král a uhlíř
komická opera o třech dějstvích, 1. zhudebnění, B. 21 (novodobá premiéra)
19. 9. 2019, Rudolfinum, Dvořákova síň
Kateřina Kněžíková – soprán
Richard Samek – tenor
Roman Hoza – baryton
Josef Benci – bas
Lucie Hilscherová – mezosoprán
Josef Moravec – tenor
Dana Burešová – soprán
Jan Sibera – soprán
Jan Šťáva – bas
SOČR
Pražský filharmonický sbor
Tomáš Brauner – dirigent
Jeho prognóza se naplnila; na vině byly jednak tehdejší provozovací podmínky, ale hlavně složitá hudební struktura díla. Král a uhlíř zkrátka není takový Dvořák, jakého známe z Rusalky, Jakobína, Novosvětské nebo Amerického kvartetu…
Jednu měsíční gáži zaplatil Dvořák za libreto ke své opeře Bernardu Guldenerovi, který začínajícím komponistům za úplatu poskytoval texty druhého až třetího řádu. A snad bylo Antonínu Dvořákovi, řeznickému synkovi z prostých poměrů, líto vynaložených prostředků, když se rozhodl původní partituru zničit a tentýž text Krále a uhlíře zhudebnil znovu a zcela jinak.
Naštěstí nezničil originál, který se dostal do soukromé sbírky. A odtud po mnoha zákrutech až na dirigentský pult Tomáše Braunera. Ten první verzi Dvořákovy opery provedl koncertně na Mezinárodním hudebním festivalu Dvořákova Praha 2019.
V Králi a uhlíři potkáváme Dvořáka, jak systematicky prozkoumává a vytěžuje novoromantické žánry a vzory od Webera, přes Mendelssohna až k Wagnerovi. A Dvořáka varhaníka; dílo obsahuje rozsáhlé polyfonní plochy, a s tím vším se celý tým musel náležitě a nesnadno popasovávat…
Čtěte také
A sklidil-li koncert nadšené přijetí jako „neuvěřitelně invenční hudba, barvitá instrumentace, sbory a sóla, vše v plynulém toku, náročném i pro posluchače“, a koncertní provedení zafungovalo jako „nový doklad Dvořákovy geniality a neopakovatelné osobitosti“, jak napsala Anna Šerých, pak bude dobré si také uvědomit, kolik sil příprava takového eventu stála. Zákulisí očekávaného provedení přibližuje po prvním dějství v obsáhlém rozhovoru sopranistka Kateřina Kněžíková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
