Vltava vysílá záznam světové premiéry opery Král a uhlíř, jedné z největších událostí letošní Dvořákovy Prahy
Komickou operu Král a uhlíř napsal Antonín Dvořák v roce 1871. K prvnímu provedení mělo dojít v pražském Prozatímním divadle pod taktovkou jeho tehdejšího šéfdirigenta Bedřicha Smetany. Kvůli náročnosti díla, napsaného pod vlivem hudby Richarda Wagnera, ale z premiéry nakonec sešlo...
Záznam vysíláme v sobotu 5. října od 19:00.
Dvořák tak napsal na stejné libreto operu úplně novou a ta je dodnes čas od času uváděna. První verze Krále a uhlíře pak byla poprvé nastudována až v roce 1929, a to v Národním divadle v Praze dirigentem Otakarem Ostrčilem, ale s velkými škrty. Festival Dvořákova Praha uvedl 19. září tuto verzi Dvořákova Krále a uhlíře vůbec poprvé v kompletní podobě. Iniciátorem tohoto nastudování byl festivalový muzikolog a specialista na Dvořákovo dílo, David Beveridge: „Existuje autograf partitury prvního a třetího dějství, co se ale týká toho druhého, to muselo být zrekonstruováno podle provozního materiálu z Národního divadla z konce dvacátých let.“ Hudba první verze Krále a uhlíře je podle Beveridge jedním slovem wagnerovská: „Je harmonicky i melodicky velmi složitá, nedodržuje staromódní formy. Víme, že Dvořák byl přikomponování inspirován Wagnerem, zejména jeho operou Mistři pěvci norimberští, ale obsazení orchestru zde není nijak velké, úplně normální.“
Na novodobé světové premiéře první verze Dvořákova Krále a uhlíře v roce 2019 se podílel Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Dirigentské taktovky se ujal Tomáš Brauner: „Ta partitura je velice prokomponovaná, velice složitá. Dvořák mění tóniny, dá se říct, po každých dvaceti taktech. Jsou to ale nesnadné tóniny, a tím se ta partitura stává složitější. Jsou tam ansámbly, kde je celý sbor, máme tam i devět sólistů a vlastně každý zpívá jinou melodii a jiný text. A to je na Dvořáka poměrně nevídané. Samozřejmě ta instrumentace, používání motivů, jak se s tím celkově Dvořák ve svých třiceti letech vypořádal, v tom poznáváme zcela jednoznačně vliv Richarda Wagnera. Na druhou stranu je tam místy slyšet i několik záchvěvů připomínajících hudbu Gustava Mahlera. Ale Dvořák byl dřív!“
Libreto vypráví jednoduchý příběh o králi Matyášovi, který při lovu zabloudí v lese a najde útočiště u uhlíře Matěje. Neprozradí své inkognito a z vděčnosti pozve uhlíře i jeho ženu do Prahy na návštěvu. Teprve tam odhalí svou totožnost a zasnoubí Matějovu dceru Lidušku s jejím nápadníkem Jeníkem, a toho navíc povýší na velitele královské stráže. Krále v novodobé premiéře díla v září v pražském Rudolfinu zpíval mladý český barytonista Roman Hoza. Svůj part považuje za extrémně rozsáhlý: „Nejsem sice hned na začátku, ale pak už zpívám prakticky pořád. Jediným štěstím pro mne je, že ten part není napsán extrémně vysoko, takže se to dá zpívat. Je to takový archetyp krále, to znamená, že i v té hudbě je vykreslen hodně důstojně, je to takové široké zpívání, hodně legata.“
Čtěte také
Jako uhlíř Matěj se představil jeden z nejlepších slovenských basistů, Jozef Benci: „Mám tam dost ansámblového zpívání, ten part opravdu není snadný. Jelikož neexistuje žádná nahrávka, kterou by bylo možné se při studiu inspirovat, bylo nutné ke všemu přistoupit jako za starých časů – vzít si klavírní výtah a notu po notě všechno pečlivě do detailu studovat, což byla práce na několik měsíců.“
V dalších rolích se představili Kateřina Kněžíková (Liduška), Richard Samek (Jeník), Lucie Hilscherová (Anna), Josef Moravec (Jindřich), Dana Burešová (Královna), Jana Sibera (Eva), Jan Šťáva (Sekáček), Ondřej Koplík (1. lovec) a Michal Onufer (2. lovec). Ve světové premiéře první verze Dvořákovy opery Král a uhlíře 19. září 2019 v pražském Rudolfinu účinkoval také Pražský filharmonický sbor pod vedením Lukáše Vasilka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
