Nejdřív jsem se rozdurdil a pak začal režírovat. Václav Marhoul v Sedmém nebi Moniky Načevy

Václav Marhoul je scenárista, režisér, herec, ale také producent, kulturní organizátor a manažer, vedl například Filmové studio Barrandov. V Sedmém nebi vzpomíná na natáčení svých tří celovečerních filmů, z nichž každý je úplně jiný. „Nikdy se nemůžu vracet k tomu, co už jsem jednou udělal.“

Režisér Václav Marhoul během natáčení filmu Nabarvené ptáče v Boleticích na Českokrumlovsku|foto:Dan Materna/MAFRA, Profimedia

Marhoulova první filmová režie byla prý vlastně výsledkem nespokojenosti. „Stalo se to hlubokým omylem. Protože když jsem v roce 1997 odešel z Barrandova, byl jsem ve všech ohledech na nule. Založil jsem produkční společnost Silver Screen a rozhodl jsem se, že natočím Mazaného Filipa. Já jsem ho původně napsal jako divadelní hru pro Sklep, ale když jsem se šel po dvou letech podívat, jak to hrají, tu hru jsem nepoznal! Oni byli schopní kreativně přetvořit jakýkoliv kus k obrazu svému. Já jsem se tak rozdurdil, že jsem udělal derniéru. A potom jsem se rozhodl, že to převedu na filmové plátno, aby byl výsledek takový, jak jsem po něm vždycky toužil, aby to vypadalo. I když jsem tehdy neměl žádnou znalost řemesla.“

Čtěte také

Snímek Nabarvené ptáče získal devět Českých lvů. „Není to film pro každého,“ říká režisér Marhoul

Po filmu Mazaný Filip natočil Václav Marhoul válečný film Tobruk, který získal osm nominací na ocenění Českého lva. Proměnil tři z nich. V roce 2019 měl premiéru jeho zatím poslední film Nabarvené ptáče podle stejnojmenné knihy Jerzy Kosińského. „Díky tomu, že Nabarvené ptáče mělo celosvětový úspěch, dostal jsem nabídku natočit film s americkým štábem. Točit by se mělo příští rok a půjde o životopisné drama o senátorovi Josephu McCarthym, který v 50. letech minulého století přivedl Ameriku na čtyři roky do doby temna,“ říká Marhoul.